ECLI:CZ:US:2017:2.US.378.17.1
sp. zn. II. ÚS 378/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. J. J. a 2) nezletilého D. Š. J., zastoupeného otcem J. J. J., obou zastoupených JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Křemencova 1/185, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2016, č. j. 20 Co 337/2016-277, a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2016, č. j. 40 Nc 2502/2016-209, za účasti Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2016, č. j. 20 Co 337/2016-277, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2016, č. j. 40 Nc 2502/2016-209 se odkládá do vykonatelného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 2. 2017, navrhl stěžovatel č. 1 (dále jen "stěžovatel") zrušení v záhlaví uvedených rozsudků z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených v čl. 10 odst. 2, čl. 14 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v čl. 3 odst. 1 a 2, a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte.
Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2016, č. j. 40 Nc 2502/2016-209, bylo stěžovateli nařízeno, aby navrátil nezletilého D. Š. J do místa jeho obvyklého bydliště na území Francie do 20 dnů od doručení tohoto rozsudku (výrok I.). Výrokem II. bylo rozhodnuto, že v případě, že stěžovatel nezletilého D. Š. J. v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku na území Francie nenavrátí, je matka nezletilého E. J. L. oprávněna po uplynutí stanovené lhůty nezletilého syna převzít za účelem jeho navrácení do Francie. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2016, č. j. 20 Co 337/2016-277, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen s tím, že stěžovatel je povinen navrátit nezletilého do místa jeho obvyklého bydliště na území Francie.
Stěžovatel spolu s ústavní stížností podal návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozsudků s odůvodněním, že navrácení nezletilého na území Francie v současné době by způsobilo závažný dopad na jeho psychický vývoj, který bude v budoucnu jen těžko napravitelný. Ke svému návrhu stěžovatel přiložil zprávu o logopedickém a psychologickém vyšetření nezletilého, a zprávy Area Fausta, specializovaného pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi, poradenství a provázení v náročných rodinných situacích (dále jen "Area Fausta").
Podáním ze dne 13. 2. 2017 se na Ústavní soud obrátil Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "Úřad"), který byl informován o podání návrhu na zahájení řízení o předmětné ústavní stížnosti. Úřad uvedl, že nezletilý v této chvíli nemá s matkou takový vztah, který by umožňoval její faktickou péči. K nápravě této aktuální situace je nezbytná spolupráce obou rodičů, která bude pravděpodobně vyžadovat upozadění zájmů a komfortu obou rodičů a akcentování potřeb dítěte. S ohledem na výše uvedené se Úřad domnívá, že v současné chvíli není v zájmu nezletilého, aby se navracel do Francie, opačný postup by měl neodstranitelné důsledky na jeho budoucí citový vývoj a vztah k oběma rodičům. S ohledem na uvedené okolnosti Úřad vyjadřuje podporu návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí.
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti napadených rozsudků jsou v dané věci splněny, a to s ohledem na možný dopad realizace napadených rozhodnutí na psychický vývoj nezletilého, na který upozorňuje přiložená zpráva o výsledku jeho psychologického vyšetření, zprávy Area Fausta o průběhu asistovaných styků nezletilého s matkou, i záznamy případových konferencí konaných dne 28. 11. 2016 a 4. 1. 2017 v sídle Úřadu. V tomto ohledu není odklad vykonatelnosti v rozporu s veřejným zájmem, nýbrž je opodstatněn zájmem dítěte. Jakkoliv lze uznat, že je s ním spojený zásah do práv matky nezletilého, z hlediska poměřování tohoto zásahu s možnými dopady do práv nezletilého hrozí nepoměrně větší újma právě jim, byť v tuto chvíli nelze předvídat výsledek řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud současně konstatuje, že si je vědom závažnosti možného zásahu do práv všech účastněných, proto bude věci věnovat maximální pozornost, a to i časového hlediska.
Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2017
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu