ECLI:CZ:US:2017:3.US.2563.13.2
sp. zn. III. ÚS 2563/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. JUDr. Alfonse Mikety a 2. JUDr. Jiřího Mikety, obou zastoupených JUDr. Radimem Miketou, advokátem, sídlem Jaklovecká 1248/18, Ostrava - Slezská Ostrava, 3. JUDr. Vladimíra Ježka, zastoupeného Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem, sídlem Dvořákova 26, Ostrava 1, 4. JUDr. Anny Bělunkové a 5. JUDr. Šárky Kahánkové, zemřelé dne 29. 10. 2014, obou zastoupených JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem, sídlem Dvořákova 26, Ostrava 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2013 č. j. 22 Cdo 2119/2011-1126, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1istopadu 2010 č. j. 56 Co 356/2010-981 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. ledna 2010 č. j. 25 C 46/97-779 ve znění opravného usnesení ze dne 21. dubna 2010 č. j. 25 C 46/97-830, o procesním nástupnictví a o návrhu Ing. Karla Mruzka, zastoupeného JUDr. Milanem Gabrišem, advokátem, sídlem Městská sportovní hala, Astronautů 859, Havířov - Město, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení, takto:
I. V řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 2563/13 bude po zemřelé stěžovatelce JUDr. Šárce Kahánkové nadále pokračováno s její procesní nástupkyní nadací Masarykova onkologická nadace v Brně, sídlem Žlutý Kopec 543/7, Staré Brno, 602 00 Brno.
II. V řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 2563/13 se Ing. Karlu Mruzkovi přiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") zaevidovanou pod sp. zn. III. ÚS 2563/13 napadli 1. a 2. stěžovatel shora označené usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"), přičemž tvrdili, že jimi byla porušena jejich základní práva garantovaná čl. 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy.
2. Ústavní stížností zaevidovanou pod sp. zn. I. ÚS 2596/13 napadl 3. stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí, přičemž tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavního práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, že postupem obecných soudů bylo dotčeno jeho právo se stanoveným postupem domáhat ochrany práva u nezávislého soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a že rovněž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
3. Ústavní stížností zaevidovanou pod sp. zn. IV. ÚS 2628/13 napadla 4. a 5. stěžovatelka shora označené usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek krajského soudu, a to se stejným tvrzením jako 3. stěžovatel.
4. Tyto ústavní stížnosti byly spojeny ke společnému řízení usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2013 č. j. III. ÚS 2563/13, I. ÚS 2596/13, IV. ÚS 2628/13-14.
5. Přípisem ze dne 12. 2. 2015 sdělil Okresní soud v Ostravě (dále jen "okresní soud") Ústavnímu soudu, že stěžovatelka JUDr. Šárka Kahánková zemřela. Dne 10. 1. 2017 obdržel Ústavní soud pravomocné usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2016 č. j. 20 D 2116/2014-230, kterým bylo potvrzeno Masarykově onkologické nadaci v Brně nabytí dědictví po zůstavitelce. Z odůvodnění tohoto usnesení plyne, že celá pozůstalost na základě závěti zůstavitelky připadla této nadaci.
6. Ztratí-li v průběhu řízení o ústavní stížnosti stěžovatel, který je fyzickou osobou, způsobilost být účastníkem řízení, a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s §107 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, resp. kdo bude procesním nástupcem zemřelého účastníka, soud rozhodne usnesením (§107 odst. 1 o. s. ř.).
7. V projednávané věci dle názoru Ústavního soudu pokračování v řízení o ústavní stížnosti již nic nebrání, neboť v něm nejde o právo, jež je vázáno jen na samotnou osobu účastníka řízení a podle hmotného práva jeho smrtí k zániku právního vztahu nedošlo. Za této situace Ústavní soud rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno s právní nástupkyní zemřelé stěžovatelky, jak je uvedeno ve výroku I tohoto usnesení.
8. Podáním ze dne 15. 9. 2014 Ing. Karel Mruzek požádal Ústavní soud, aby mu podle §76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu přiznal postavení vedlejšího účastníka. Tuto žádost odůvodnil tím, že je dědicem vedlejšího účastníka JUDr. Karla Mruzka a spoluvlastníkem nemovitostí, které byly předmětem řízení před okresním soudem vedeném pod sp. zn. 25 C 46/97. K výzvě Ústavního soudu Ing. Karel Mruzek sdělil (a to v dopise ze dne 13. 8. 2015), že dědické řízení bylo ukončeno usnesením okresního soudu ze dne 14. 10. 2014 č. j. 99 D 1821/2014-145, které nabylo právní moci dne 30. 10. 2014, a že zdědil předmětné nemovitosti a že je v tomto ohledu právním nástupcem zůstavitele.
9. Ústavní soud v tomto bodě dospěl k závěru, že Ing. Karel Mruzek jako právní nástupce zemřelého vedlejšího účastníka JUDr. Karla Mruzka, jde-li o nemovitosti, o nichž byl veden spor před obecnými soudy, má právní zájem na výsledku řízení o ústavní stížnosti, a že tudíž podmínky citovaného ustanovení byly naplněny. Z tohoto důvodu jeho návrhu, jak uvedeno ve výroku II tohoto usnesení, vyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2017
Jan Filip v. r.
předseda senátu