ECLI:CZ:US:2017:3.US.3436.16.1
sp. zn. III. ÚS 3436/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Jany Hubené, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016, č. j. 91 Co 33/2016-49, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že soud svým postupem porušil její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a na účinnou soudní ochranu dle čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky, čl. 14 odst. 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, v čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě ústavně zaručené právo na legitimní očekávání a zejména v čl. 20, čl. 41 a čl. 47 Listiny základních práv a svobod Evropské unie č. j. 2007/C 303/01 o rovném přístupu před zákonem, zakotvené právo na řádnou správu a právo na účinnou soudní ochranu.
2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem. Právní zastoupení advokátem je v případě fyzických a právnických osob stanoveno obligatorně. Zákon přitom nerozlišuje ani mezi jednotlivými druhy řízení před Ústavním soudem, ani mezi jednotlivými fyzickými a právnickými osobami, například z pohledu jejich právní kvalifikace a erudice. Výjimka platí v případě, kdy je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem advokát, což však v nyní posuzované věci není splněno.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatelky nesplňovalo výše uvedené náležitosti, vyzval Ústavní soud stěžovatelku dne 10. 11. 2016 k odstranění vad její ústavní stížnosti. K tomu jí stanovil lhůtu 14 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
5. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovatelce doručena dne 28. 11. 2016, přičemž stěžovatelka na tuto výzvu reagovala přípisem ze dne 9. 12. 2016, v němž žádala o prodloužení lhůty k odstranění vad podání o dalších 14 dní. Přípis byl Ústavnímu soudu doručen dne 13. 12. 2016. Ani do dnešního dne však nebyla vada podání odstraněna.
6. Protože stěžovatelka vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranila, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2017
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu