ECLI:CZ:US:2017:3.US.568.16.1
sp. zn. III. ÚS 568/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Ladislava Militkého, zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou, sídlem Masná 1493/8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2015 č. j. 33 Cdo 4044/2015-749, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Zdeňka Guziura, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti, jí napadeného rozhodnutí a vyžádaného soudního spisu se podává, že stěžovatel se žalobou domáhal vůči vedlejšímu účastníkovi řízení zaplacení částky 545 994,06 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Okresní soud
v Bruntále - pobočka v Krnově (dále jen "okresní soud") žalobu stěžovatele zamítl rozsudkem ze dne 17. 6. 2013 č. j. 9 C 20/2005-554, Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") následně k odvolání stěžovatele svým rozsudkem ze dne 28. 1. 2015 č. j. 15 Co 981/2013-677, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 2. 2015 č. j. 15 Co 981/2013-696, rozsudek soudu prvního stupně zčásti změnil (v zamítavém výroku co do částky 22 543,94 Kč s příslušenstvím), zčásti jej potvrdil, rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o povinnostech stěžovatele i vedlejšího účastníka řízení uhradit blíže specifikované částky na účet okresního soudu.
3. Dovolání stěžovatele proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu Nejvyšší soud odmítl, neboť nesplňovalo podmínku stanovenou v §241b odst. 3 věty první občanského soudního řádu, když ve lhůtě pro podání dovolání nebyl ze strany právní zástupkyně stěžovatele doplněn údaj o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a dále nebyl vymezen dovolací důvod.
4. Z odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu vyplývá, že stěžovatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, a proto byl vyzván k předložení plné moci zvolenému advokátovi a tímto advokátem sepsanému dovolání. Zvolená advokátka stěžovatele, Mgr. Lucie Brusová, ve svém podání však pouze uvedla, že se s podaným dovoláním ztotožňuje. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl pro neodstranění vad bránících pokračování v dovolacím řízení ve stanovené lhůtě (§243c odst. 1 občanského soudního řádu).
II.
Argumentace stěžovatele
5. Stěžovatel má za to, že napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu mu bylo odňato právo na přístup k soudu a došlo k porušení principu rovnosti a předvídatelnosti, neboť Nejvyšší soud pochybil, když nepřihlédl k podání advokátky Mgr. Lucie Brusové, které bylo zasláno poštou. K ústavní stížnosti přiložil stěžovatel kopii podacího lístku ze dne 8. 6. 2015.
6. V dalším textu stěžovatel cituje jednotlivé pasáže z podání, které měla advokátka zaslat, a dospívá k závěru, že dovolání mělo být meritorně projednáno, neboť podání advokátky splňovalo veškeré formální náležitosti.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
7. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
8. Z vyžádaného soudního spisu se podává, že na listech č. 736 a 737 je založeno podání, které bylo okresnímu soudu doručeno poštou dne 9. 6. 2015 v 7.20 hodin. Toto podání obsahuje jednu stranu a jednu přílohu (plnou moc), což je stvrzeno rovněž podacím razítkem otištěným na podání na č. l. 736.
9. Na č. l. 736 je založen dokument sepsaný na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře Mgr. Lucie Brusové. Vedle identifikace soudu, jemuž je podání určeno, a věci, jíž se týká, obsahuje pouze text:
"Na základě výzvy soudu doručené žalobci tímto k uvedené spisové značce dokládám plnou moc udělenou žalobcem a současně sděluji, že se s dovoláním podaným samostatně žalobcem ztotožňuji."
Dále listina obsahuje již jen datum a podpis advokátky spolu s jejím razítkem.
10. Ústavní soud tak shledal, že tvrzení stěžovatele, že advokátka svým podáním poslaným poštou dne 8. 6. 2015 plně nahradila stěžovatelovo podání, nemá oporu ve spisovém materiálu. Ústavní soud má za to, že dokumenty založené ve spise na č. l. 736 a 737 jsou jedinými dokumenty, které byly obsaženy v obálce podané k poštovní přepravě dne 8. 6. 2015 (tedy v oné zásilce, k níž patří kopie podacího lístku, již stěžovatel doložil spolu s ústavní stížností).
11. Z výše uvedených důvodů nelze vytýkat Nejvyššímu soudu, že vycházel z toho, že advokátka stěžovatele pouze uvedla, že se s podaným dovoláním ztotožňuje. Tato skutečnost totiž odpovídá spisu.
12. Odmítl-li Nejvyšší soud podané dovolání, neboť k podání samotného stěžovatele nepřihlížel, a dokument zaslaný advokátkou nesplňoval formální náležitosti dovolání, nepředstavuje takový postup zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele. K obdobnému závěru dospěl Ústavní soud rovněž v jiné věci téhož stěžovatele usnesením ze dne 22. 9. 2015 sp. zn. I. ÚS 2710/15 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), jež vychází ze skutkově prakticky identických okolností.
13. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2017
Jan Filip v. r.
předseda senátu