ECLI:CZ:US:2017:4.US.2375.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2375/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Mgr. Jany Václavíkové, zastoupené JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem Nový Hrozenkov 843, proti rozhodnutí Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Ncn 379/ 2017, usnesení Krajského soudu Ostrava ze dne 28. 4. 2017 č. j. 10 Co 34/ 2017-77 a návrhu na zrušení věty druhé odstavce prvního §55 b zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a navrhuje zrušení věty druhé odstavce prvního §55 b zákona č. 120/2001 Sb. (dále jen "exekuční řád").
Z obsahu ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že napadeným usnesením krajského soudu bylo podle ust. §218 písm. b) o. s. ř. odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora dne 9. 2. 2016 č. j. 143 DC 0000/16-018 o příklepu dražených nemovitostí, neboť stěžovatelka jako insolvenční dlužnice v dražbě nevystupuje, nemá postavení povinného a právo podat odvolání jí proto nepřísluší. Stěžovatelka uvedla, že usnesení krajského soudu bylo doručeno jejímu právnímu zástupci dne 23. 5. 2017.
Stěžovatelka, přes poučení, že dovolání není přípustné, dne 7. 7. 2017 dovolání podala. Poradkyně Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu jí dopisem ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Ncn 379/2017 sdělila, že dovolání bylo postoupeno JUDr. Jiřímu Trojanovskému, LL.M., soudnímu exekutoru Exekutorského úřadu Frýdek-Místek ke sp. zn. 143 Dc 00001/16 k případnému postupu podle ustanovení §208 - §210 občanského soudního řádu či jinému vhodnému opatření.
Stěžovatelka lhůtu k podání ústavní stížnosti odvozuje od doručení uvedeného dopisu, přičemž nesouhlasí s tím, že dovolání bylo postoupeno exekutorovi, zřejmě jako soudnímu orgánu prvního stupně, který nemůže mít zájem na řádném projednání dovolání.
Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelky i obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, a proto jej odmítl.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje, přičemž takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Za takovéto rozhodnutí, resp. řádný opravný prostředek v uvedeném smyslu nelze považovat dopis, kterým byla stěžovatelka informována o postoupení jejího dovolání soudnímu exekutorovi k dalšímu opatření.
Z uvedeného důvodu nelze ode dne doručení uvedeného dopisu ani odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení krajského soudu. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 23. 5. 2017, přičemž stěžovatelka byla řádně poučena, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala ústavní stížnost až dne 28. 7. 2017, jedná se ve vztahu k usnesení krajského soudu o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Ústavní soud rovněž konstatuje, že z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatelka podala žalobu pro zmatečnost.
Za dané situace nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě odmítnout. Podle ustálené judikatury sdílí právní osud ústavní stížnosti i akcesorický návrh na zrušení části exekučního řádu. Návrhu na přednostní projednání Ústavní soud vyhověl fakticky, a proto o něm nerozhodoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2017
JUDr. Vladimír Sládeček
předseda senátu