ECLI:CZ:US:2017:4.US.2442.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2442/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 26. října 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu R. D., t. č. ve Věznici Plzeň, Klatovská třída 202, P. O. BOX 335-7/1-1 TPN, 306 35 Plzeň, bez právního zastoupení, jímž by Ústavní soud nařídil Okresnímu soudu v Sokolově, aby ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 E 38/2013, vydal usnesení o částečném zastavení výkonu rozhodnutí a neprodleně vrátil neoprávněně sraženou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 %, za účasti Okresního soudu v Sokolově, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. srpna 2017, doplněným dne 16. srpna 2017, se R. D. (dále jen "stěžovatel") obrátil na Ústavní soud s tím, že Okresní soud v Sokolově ve věci vedené pod sp. zn. 30 E 38/2013, nerespektuje pokyn Krajského soudu v Plzni a doposud nevydal usnesení o částečném zastavení výkonu rozhodnutí.
Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 28. února 2017 č. j. 30 E 38/2013-45 nařídil Vězeňské službě České republiky a České správě sociálního zabezpečení provádět srážky z čisté mzdy nebo z důchodu stěžovatele, s tím, že usnesením téhož soudu ze dne 10. července 2013 č. j. 30 E 38/2013-3 byl nařízen výkon rozhodnutí ze mzdy stěžovatele (jako povinného), z titulu dlužného výživného. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28. dubna 2017 č. j. 11 Co 142/2017-84, usnesení Okresního soudu v Sokolově potvrdil. Krajský soud v Plzni v rámci odůvodnění svého usnesení mimo jiné uvedl, že "pokud povinný v odvolání tvrdí a v průběhu odvolacího řízení dále dokládal, že uhradil na výživné částky dle předložených poštovních poukázek či mzdových listů, resp. předložil doklady o platbách na účet matky nezletilých oprávněných, a to za období roku 2016 a 2017, soud prvního stupně se těmito informacemi nadále bude muset zabývat tak, aby aktualizoval výši dluhu, který má být vymožen v tomto řízení."
Stěžovatel namítá, že Okresní soud v Sokolově dosud neučinil v této věci ničeho, když nebylo vydáno usnesení o částečném zastavení výkonu rozhodnutí.
Ústavní soud konstatuje, že návrh stěžovatele neobsahoval zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti. Stěžovatel rovněž nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30 a §31 zákona o Ústavním soudu).
Z tohoto důvodu byl stěžovatel dopisem ze dne 18. srpna 2017 č. j. IV. ÚS 2442/17-7 (doručení do vlastních rukou stěžovatele vykázáno dne 21. srpna 2017) vyzván k odstranění vad svého podání, přičemž byl upozorněn, že neodstraní-li vady ve stanovené lhůtě 30 dnů, bude jeho návrh odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Součástí výzvy bylo i poučení o možnosti požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně o určení advokáta ve smyslu §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Dne 8. září 2017 stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad svého podání. Ústavní soud žádosti stěžovatele vyhověl a dopisem ze dne 13. září 2017 č. j. IV. ÚS 2442/17-9 (doručení do vlastních rukou stěžovatele vykázáno dne 18. září 2017) prodloužil lhůtu k odstranění vad podání do 20. října 2017, včetně. Součástí výzvy bylo i upozornění, že neučiní-li tak stěžovatel ve stanovené lhůtě, bude jeho návrh odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že stěžovatel do dnešního dne neodstranil vady svého podání, přičemž lhůta stanovená k jejich odstranění marně uplynula. Proto nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 2017
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj