ECLI:CZ:US:2017:4.US.2619.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2619/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. K., nyní ve Věznici Rýnovice, P. O. BOX 14, 466 01 Jablonec nad Nisou, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2016 sp. zn. 3 Tdo 1268/2016, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. ledna 2016 sp. zn. 8 To 12/2016 a proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 19. listopadu 2015 sp. zn. 91 T 142/2015, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 18. srpna 2017 doručeno nejasně formulované podání, z nějž lze usuzovat, že se stěžovatel P. K. domáhá přezkoumání všech soudních rozhodnutí označených výše, byť ve svém návrhu výslovně jmenuje toliko trestní věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 142/2015.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.
Podání stěžovatele neobsahovalo zákonem stanovené náležitosti a trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34, §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu), zejména však nebyl stěžovatel pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu).
Stěžovatel byl proto dopisem ze dne 24. 8. 2017 (doručeným dne 25. 8. 2017) vyzván k odstranění vad podání, k odstranění nedostatku právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem a k doložení kopie posledního rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje. Stěžovateli byla stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.
Stěžovatel na výzvu k odstranění vad do dnešního dne nereagoval.
Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud konstatuje, že dle informací dostupných na webových stránkách Nejvyššího soudu je zřejmé, že rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva v trestní věci stěžovatele bylo zřejmě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. října 2016 sp. zn. 3 Tdo 1268/2016. Z tohoto je patrné, že ústavní stížnost stěžovatele je s největší pravděpodobností podána opožděně; ústavní stížnost musí být dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Ústavní soud konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2017
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj