ECLI:CZ:US:2017:4.US.3743.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3743/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupeného Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Pražská 3546/46, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. července 2016, č. j. 7 To 377/2016-449, a Městského soudu v Brně ze dne 18. května 2016, č. j. 90 T 8/2015-432, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.
Výše uvedeným usnesením Městského soudu v Brně byla zamítnuta žádost stěžovatele o upuštění od výkonu peněžitého trestu ve výši 100 000 Kč, uloženého mu rozsudkem ze dne 5. května 2015, č. j. 90 T 8/2015-317. Následnou stížnost stěžovatele napadeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že byl pro trestný čin nedovoleného ozbrojování odsouzen i k peněžitému trestu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání tří měsíců a podal žádost o upuštění od výkonu peněžitého trestu, kterou Městský soud v Brně usnesením ze dne 7. října 2015, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2015, sp. zn. 7 To 405/2015, zamítl. Vzhledem k tomu, že se stěžovatel k 1. lednu 2016 stal držitelem průkazu ZTP-P III. stupně, bylo prokázáno jeho tvrzení o zhoršeném zdravotním stavu, který jej omezuje ve výdělečných možnostech. O jeho nové žádosti doložené uvedenou skutečností rozhodly soudy napadenými rozhodnutími. Stěžovatel má však za to, že soudy nedostatečně zohlednily jeho zdravotní stav a schopnost splácet peněžitý trest, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavně právní argumentace stěžovatele se především zúžila jen na opakování faktů případu. Stěžovatel v trestním řízení uzavřel se státní zástupkyní dohodu o vině a trestu, kterou schválil Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. května 2015 - již v době sjednávání si musel být stěžovatel vědom svého zhoršujícího se stavu a jak je z napadených usnesení dále zřejmé, krátce před uzavřením dohody se zbavil části svého movitého majetku. Od počátku tedy stěžovatel znal svoji finanční situaci, a přesto vyjednal peněžitý trest.
Důvodnost ústavní stížnosti není možno založit na pouhém nesouhlasu se závěry obecného soudu - na tom, že soud dospěl k jinému právnímu závěru než stěžovatel. Pouhá polemika s rozhodnutím soudu není porušením práva na spravedlivý proces. Uvedené právo jen zaručuje každému, že v jeho věci bude probíhat řízení podle předem daných pravidel a zákonem stanoveným způsobem. V projednávaném případě soudy nepovažovaly stěžovatelem tvrzené změny za dříve neznámé a natolik náhlé, aby vedly k jím požadované změně; takový postup ovšem není možno chápat jako zkrácení v jeho právu na spravedlivý proces.
Podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu