ECLI:CZ:US:2017:4.US.3795.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3795/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jana Musila a Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje o ústavní stížnosti společnosti GSPP spol. s r. o. se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40 (dříve v Jílovišti, Všenorská 60), zastoupené Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, č. j. 23 Cdo 2183/2016-271, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2015, č. j. 3 Cmo 228/2014-236, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudkem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 3 Cmo 228/2014-236, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2014, č. j. 48 Cm 140/2007-195, jímž bylo žalované (stěžovatelce) uloženo zdržet se při prodeji výrobku MILITEC-1 používání prodejního obalu vytvořeného žalobkyní. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2016, č. j. 23 Cdo 2183/2016-271, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku vrchního soudu.
Proti rozhodnutím dovolacího a odvolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 16. 11. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti podle čl. 34 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a navazujících ustanovení Listiny základních práv a svobod, jakož i podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namítá, že nalézací soudu neodročil jednání pro nepřítomnost zástupce stěžovatelky, odvolací soud sám doplnil dokazování a dovolací soud nebyl oprávněn dovolání odmítnout z procesních důvodů. Zejména však obecné soudy chybně posoudily otázku autorství předmětného díla a svá rozhodnutí řádně neodůvodnily.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem; rovněž není nepřípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup usiluje stěžovatelka - požaduje, aby civilním soudům uložil posoudit otázku autorství papírové krabičky užívané jako obal výrobku MILITEC-1 znovu a způsobem, který pro ni bude příznivější. Úkolem Ústavního soudu je však výhradně přezkoumávat, zda obecné soudy nevykročily z ústavního rámce své rozhodovací činnosti; žádné takové pochybení ovšem neshledal.
Obecné soudy dospěly k ústavně konformnímu i řádně odůvodněnému závěru, který není Ústavní soud povolán znovu konkrétně a věcně přezkoumávat - že stěžovatelce nesvědčila priorita v užívání předmětné papírové krabičky. Tento obal byl vedle ochranné známky navíc chráněn i starším právem autorským a stěžovatelka jeho užíváním neoprávněně zasáhla do práv žalobkyně. Porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal ani v navazujících procesních námitkách uplatňovaných již před obecnými soudy a týkajících se omluvené neúčasti zástupce stěžovatelky při jednání před nalézacím soudem či doplněním dokazování odvolacím soudem o svědeckou výpověď hlavního autora díla. Do ústavních práv nebylo zasaženo ani odmítnutím dovolání pro absenci relevantního vymezení jeho přípustnosti s tím, že stěžovatelka vyjadřovala toliko prostý nesouhlas se skutkovým a právním posouzením věci podřízenými soudy.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu