ECLI:CZ:US:2017:4.US.3972.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3972/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Bohuslava Veselého, zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem, sídlem Sladkovského 13, Kolín IV, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2016 č. j. 25 Cdo 3578/2016-516, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. dubna 2016 č. j. 20 Co 446/2015-462, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. dubna 2016 č. j. 20 Co 446/2015-458 a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. října 2015 č. j. 3 C 38/2006-402, takto:
Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3972/16.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel ve svém podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 23. 12. 2016, vznesl námitku podjatosti soudce Jaromíra Jirsy, který ve věci jím podané ústavní stížnosti bude rozhodovat jako soudce IV. senátu Ústavního soudu.
Stěžovatel bez dalších údajů uvedl, že soudce Jaromír Jirsa, který dříve působil u Obvodního soudu pro Prahu 1, se podílel na krytí toho, že byla "zničena žaloba pana Bohuslava Veselého" ze dne 20. 4. 2000. Dále odkázal na spis Městského soudu v Praze sp. zn. 4392/12 (bez upřesnění), ze kterého by mělo vyplynout, že Státní bezpečnost před 17. 11. 1989 zničila materiál Gymnázia Kutná Hora z let 1969 až 1974 a nahradila jiným zfalšovaným, což stěžovatel zjistil náhodou až dne 14. 7. 2014.
II.
Ke vzneseným námitkám se soudce Jaromír Jirsa dne 28. 12. 2016 písemně vyjádřil. Uvedl, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k věci samé, přičemž z námitky podjatosti neplyne, v čem by tento vztah měl spočívat. Připomenul pouze, že jako soudce a místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 (do roku 2007) vyřizoval řadu podání stěžovatele a v jeho věcech též rozhodoval jako soudce. K tvrzení o zničení žaloby (sub I) uvedl, že jen stěží může být považována za jeho vztah k nyní rozhodované věci.
III.
Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal žádné podmínky pro použití §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, obsah spisu sp. zn. IV. ÚS 3972/16, jakož i vyjádření soudce Jaromíra Jirsy, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti tohoto soudce. Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení nebo k věci samotné, nebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, která jsou napadena ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly ani z písemného vyjádření, ani s ústního projednání návrhu se jmenovaným soudcem.
Toliko blíže neupřesněné tvrzení o krytí "zničení žaloby" stěžovatele ze dne 20. 4. 2000 bez dalších údajů nemůže založit pochybnost o nepodjatosti soudce Jaromíra Jirsy při jeho rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3972/16. Námitky vznesené stěžovatelem jsou nekonkrétní a nelze z nich dovodit vztah k věci, která byla před obecnými soudy projednávaná (obnova řízení o vydání zdravotnické dokumentace stěžovatele v souvislosti s jeho držením v psychiatrické léčebně v letech 1974 - 1976).
Protože nejsou naplněny podmínky §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2017
Jan Filip v. r.
předseda senátu