ECLI:CZ:US:2018:1.US.1590.18.1
sp. zn. I. ÚS 1590/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti V. V., t. č. Vazební věznice Brno-Bohunice, zastoupeného Mgr. Martinem Dvořákem, advokátem, se sídlem Pražákova 1008/69, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. ledna 2018 sp. zn. 9 To 11/2018 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. prosince 2017 č. j. 70 Nt 3613/2017-20, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 4. května 2018, doručené Ústavnímu soudu dne 7. května 2018 a doplněné podáním ze dne 24. května 2018, stěžovatel podle ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývá, že Městský soud v Brně usnesením ze dne 19. prosince 2017 č. j. 70 Nt 3613/2017-20 rozhodl o vzetí stěžovatele do vazby podle §68 odst. 1 trestního řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) trestního řádu. Ke stížnosti podané stěžovatelem Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. ledna 2018 sp. zn. 9 To 11/2018 podanou stížnost zamítl.
3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že ústavní stížnost proti oběma napadeným rozhodnutím, kterou již dříve podal, byla Ústavním soudem odmítnuta, ne zamítnuta, jedná se o věc obecného zájmu, pročež není tato vázána lhůtou.
5. Stěžovatel totiž proti napadeným rozhodnutím podal ústavní stížnost ze dne 16. února 2018, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. února 2018. Tato ústavní stížnost byla jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta usnesením ze dne 17. dubna 2018 sp. zn. IV. ÚS 650/18.
6. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
7. Takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje je v posuzované věci napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. ledna 2018 sp. zn. 9 To 11/2018, které bylo stěžovateli, podle sdělení jeho právního zástupce ze dne 6. dubna 2018, založeného ve spisu Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 650/18, doručeno dne 26. ledna 2018.
8. Za situace, kdy předmětná ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 4. května 2018 a Ústavnímu soudu doručena dne 7. května 2018, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
9. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím byla podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.
10. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2018
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj