ECLI:CZ:US:2018:1.US.2282.18.1
sp. zn. I. ÚS 2282/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti D. R., právně zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, Ph.D., advokátem, AK se sídlem Valentinská 56/11, Praha 1, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2018 č. j. 7 Td 32/2018-II-82 a ze dne 6. 6. 2018 č. j. 7 Td 32/2018-66, takto:
Soudce Jaroslav Fenyk je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2282/18.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Jaroslav Fenyk a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Jaroslav Fenyk, Vladimír Sládeček a David Uhlíř.
2. Soudce zpravodaj se přípisem ze dne 30. 7. 2018 s odkazem na ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu prohlásil za podjatého. Důvodem je okolnost, že poskytoval právní rozbor advokátní kanceláři, která zastupovala jednoho z obviněných v dané věci. Z tohoto důvodu rozhodl senát Ústavního soudu o jeho podjatosti již v dřívějších řízeních o ústavních stížnostech téhož stěžovatele, v nichž byl určen jako soudce zpravodaj, a to svými usneseními ze dne 23. 07. 2013 sp. zn. I. ÚS 2208/13, ze dne 27. 06. 2013 sp. zn. I. ÚS 1895/13, ze dne 28. 3. 2017 sp. zn. I. ÚS 784/17 a ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2981/17. Ústavní stížnosti v těchto věcech i ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2282/18 se přitom materiálně týkají stejného trestního řízení a v nynější věci nespatřuje ani žádné zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí o jeho vyloučení z jejího projednání a rozhodování o ní.
3. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Funkce ústavního soudce má zvláštní povahu, v rámci které jsou na osobu soudce kladeny vysoké nároky a jsou mu stanovena přesná práva a povinnosti. Řečené se promítá na ústavní úrovni především v ustanovení čl. 84 Ústavy České republiky a na úrovni zákonné v od něj odvozeném ustanovení §4 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje neslučitelnost funkce ústavního soudce s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké. Na ústavní soudce jsou nadto kladeny značné nároky, jednak v podobě věkové hranice, jednak v podobě požadovaného vzdělání, bezúhonnosti a odborné způsobilosti.
7. Za nastíněných podmínek není možné u ústavního soudce předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, jelikož je zřejmé, že v rámci svého profesního působení před i během výkonu funkce se setkával a setkává s různými institucemi a osobami, jejichž činnost obecně měla či má určitou vazbu k agendě Ústavního soudu, na rozhodování o níž se podílí. Samotná existence takového vztahu bez dalšího však není způsobilá založit u osoby soudce podjatost - v opačném případě by totiž mohlo docházet k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
8. Na základě posouzení argumentace soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka II. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že v daném případě je dán důvod podle ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu k jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2282/18 pro jeho předchozí profesní vztah k věci předložené stěžovatelem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu