ECLI:CZ:US:2018:1.US.2454.18.1
sp. zn. I. ÚS 2454/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, právně zastoupeného JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem, AK se sídlem Opletalova 1284/37, Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 1. 7. 2016 č. j. 15 C 67/2014-788, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2017 č. j. 24 Co 336/2016-828 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018 č. j. 28 Cdo 6064/2017-928, takto:
Soudce David Uhlíř je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2454/18.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem David Uhlíř a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček a David Uhlíř.
2. Soudce zpravodaj se přípisem ze dne 25. 7. 2018 s odkazem na ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu prohlásil za podjatého.
3. Důvodem je skutečnost, že vedlejším účastníkem řízení je JUDr. Michal Fábry. Advokátní kancelář, v níž David Uhlíř působil až do 10. 12. 2014, kdy přestal vykonávat advokacii, zastupovala vedlejšího účastníka v jiném obdobném sporu. Proto se domnívá, že jsou splněny podmínky pro vyloučení jeho osoby z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Funkce ústavního soudce má zvláštní povahu, v rámci které jsou na osobu soudce kladeny vysoké nároky a jsou mu stanovena přesná práva a povinnosti. Řečené se promítá na ústavní úrovni především v ustanovení čl. 84 Ústavy České republiky a na úrovni zákonné v od něj odvozeném ustanovení §4 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje neslučitelnost funkce ústavního soudce s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké. Na ústavní soudce jsou nadto kladeny značné nároky, jednak v podobě věkové hranice, jednak v podobě požadovaného vzdělání, bezúhonnosti a odborné způsobilosti.
7. Za nastíněných podmínek není možné u ústavního soudce předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, jelikož je zřejmé, že v rámci svého profesního působení před i během výkonu funkce se setkával a setkává s různými institucemi a osobami, jejichž činnost obecně měla či má určitou vazbu k agendě Ústavního soudu, na rozhodování o níž se podílí. Samotná existence takového vztahu bez dalšího však není způsobilá založit u osoby soudce podjatost - v opačném případě by totiž mohlo docházet k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
8. Na základě posouzení argumentace soudce zpravodaje Davida Uhlíře dospěl II. senát Ústavního soudu k závěru, že v daném případě je dán důvod podle ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2454/18, protože vztah k vedlejšímu účastníkovi řízení může zavdávat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dme 9. srpna 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu