ECLI:CZ:US:2018:1.US.2488.17.1
sp. zn. I. ÚS 2488/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka o návrhu na vyloučení soudce Davida Uhlíře jako člena rozhodujícího senátu z rozhodování o ústavní stížnosti navrhovatele JUDr. Daniela Balouna, advokáta, AK se sídlem Václavská 12, Klatovy, takto:
Soudce David Uhlíř je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2488/17.
Odůvodnění:
1. Soudce David Uhlíř se v minulosti z pozice místopředsedy představenstva České advokátní komory veřejně vyjadřoval k výši odměňování advokátů. Z tohoto důvodu byl opakovaně vyloučen z rozhodování věcí, v nichž bylo třeba posuzovat ustanovení §14b zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "advokátní tarif"). Konkrétně jde o usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. I. ÚS 3559/16 či ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. I. ÚS 3960/14. V nyní posuzované věci je předmětem ústavní stížnosti především namítané protiústavnosti §12a odst. 1 advokátního tarifu v trestní věci.
2. Jelikož by tato skutečnost mohla zavdávat pochybnost o jeho nepodjatosti ve vztahu k projednávané věci, obrátil se soudce David Uhlíř svým přípisem ze dne 24. 1. 2018 na předsedu II. senátu s návrhem na rozhodnutí o své podjatosti.
3. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Funkce ústavního soudce má zvláštní povahu, v rámci které jsou na osobu soudce kladeny vysoké nároky a jsou mu stanovena přesná práva a povinnosti. Řečené se promítá na ústavní úrovni především v ustanovení čl. 84 Ústavy České republiky a na úrovni zákonné v od něj odvozeném ustanovení §4 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje neslučitelnost funkce ústavního soudce s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké. Na ústavní soudce jsou nadto kladeny značné nároky, jednak v podobě věkové hranice, jednak v podobě požadovaného vzdělání, bezúhonnosti a odborné způsobilosti.
7. Za nastíněných podmínek není možné u ústavního soudce předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, jelikož je zřejmé, že v rámci svého profesního působení před i během výkonu funkce se setkával a setkává s různými institucemi a osobami, jejichž činnost obecně měla či má určitou vazbu k agendě Ústavního soudu, na rozhodování o níž se podílí. Samotná existence takového vztahu bez dalšího však není způsobilá založit u osoby soudce podjatost - v opačném případě by totiž mohlo docházet k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
8. Na základě výše uvedené argumentace však II. senát Ústavního soudu, určený podle ustanovení §10 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2018 pro rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu ve smyslu ustanovení §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dospěl k závěru, že v daném případě je dán důvod podle ustanovení §36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Davida Uhlíře z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2488/17 pro jeho - byť nepřímý - předchozí profesní vztah k věci předložené stěžovatelem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu