ECLI:CZ:US:2018:1.US.2570.18.1
sp. zn. I. ÚS 2570/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. V., právně zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, AK se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018 č. j. 25 Cdo 6106/2017-532 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017 č. j. 30 Co 149/2017-496, takto:
Soudce Pavel Rychetský je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2570/18.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Pavel Rychetský a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček a David Uhlíř.
2. Soudce zpravodaj se přípisem ze dne 30. 7. 2018 s odkazem na ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu prohlásil za podjatého.
3. Důvodem je skutečnost, že vedlejším účastníkem řízení je Kooperativa pojišťovna, a s., Vienna Insurance Group, která byla v době, kdy vykonával advokátní praxi, jeho paušálním klientem a jako paušální klient je až dosud trvale zastupována Advokátní kanceláří R+H+K, jež nese stále v názvu i jeho jméno. Soudce zpravodaj se proto domnívá, že jsou splněny podmínky pro vyloučení jeho osoby z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Funkce ústavního soudce má zvláštní povahu, v rámci které jsou na osobu soudce kladeny vysoké nároky a jsou mu stanovena přesná práva a povinnosti. Řečené se promítá na ústavní úrovni především v ustanovení čl. 84 Ústavy České republiky a na úrovni zákonné v od něj odvozeném ustanovení §4 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje neslučitelnost funkce ústavního soudce s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké. Na ústavní soudce jsou nadto kladeny značné nároky, jednak v podobě věkové hranice, jednak v podobě požadovaného vzdělání, bezúhonnosti a odborné způsobilosti.
7. Za nastíněných podmínek není možné u ústavního soudce předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, jelikož je zřejmé, že v rámci svého profesního působení před i během výkonu funkce se setkával a setkává s různými institucemi a osobami, jejichž činnost obecně měla či má určitou vazbu k agendě Ústavního soudu, na rozhodování o níž se podílí. Samotná existence takového vztahu bez dalšího však není způsobilá založit u osoby soudce podjatost - v opačném případě by totiž mohlo docházet k nadměrným překážkám v rozhodovací činnosti ústavních soudců a plnění jejich dalších povinností. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
8. Na základě posouzení argumentace soudce zpravodaje Pavla Rychetského dospěl II. senát Ústavního soudu k závěru, že v daném případě je dán důvod podle ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 2570/18, neboť s ohledem na vztah k vedlejšímu účastníkovi řízení lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu