ECLI:CZ:US:2018:1.US.2664.18.1
sp. zn. I. ÚS 2664/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelky Ing. Evy Háskové, zastoupené Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 28 Co 154/2018-206 ze dne 22. 5. 2018, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 8. 2018, usiluje stěžovatelka o zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále též "městský soud"), jímž bylo dle §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), odmítnuto odvolání stěžovatelky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 25 C 285/2016-175 ze dne 9. 11. 2017, a to s odůvodněním, že bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Městský soud vycházel ze skutečnosti, že citovaným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o žalobě, kterou se Ing. Eva Hásková, nar. XXXX domáhala proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti zaplacení náhrady škody způsobené při výkonu státní moci nesprávným úředním postupem. Odvolání proti tomuto rozsudku nicméně podala Ing. Eva Hásková, nar. YYYY, tj. osoba, která je označena jiným datem narození, než jaké bylo uvedeno v žalobě a v záhlaví rozsudku nalézacího soudu.
Stěžovatelka s postupem městského soudu, který pro zřejmé vady v psaní odmítl její odvolání, nesouhlasí, majíc za to, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se potom ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V citovaných ustanoveních zákona o Ústavním soudu má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, jestliže náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná [srov. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž přináleží všem orgánům veřejné moci, zejména pak obecné justici (srov. čl. 4 Ústavy České republiky).
K procesním opravným prostředkům náleží také žaloba pro zmatečnost. Tento institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout, mimo jiné, rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Pokud tedy byla stěžovatelka přesvědčena, že městský soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání jeho rozhodnutí z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů ještě před podáním ústavní stížnosti. Tím, že žaloba pro zmatečnost podána nebyla (ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje.
Za daných okolností proto Ústavní soud postupoval dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a předloženou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2018
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj