ECLI:CZ:US:2018:1.US.3836.17.1
sp. zn. I. ÚS 3836/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti JUDr. Jany Hubené, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2017 č. j. 6 A 252/2016-40 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. září 2017 č. j. 2 As 294/2017-18, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou dne 8. 12. 2017 napadla stěžovatelka shora uvedená usnesení obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listina základních práv a svobod a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obecné soudy svými rozhodnutími nepřiznaly stěžovatelce osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě, kterou se stěžovatelka domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny formální náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, podle ustanovení §31 odst. 2 téhož zákona musí být v plné moci určené k zastupování výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
3. Podle stanoviska Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15 by stěžovatelka jako advokátka nemusela být v řízení před Ústavním soudem zastoupena jiným advokátem, přičemž z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka vystupuje pod identifikačním číslem osoby a uvádí sídlo své advokátní kanceláře. Nicméně z veřejně dostupných zdrojů (www.cak.cz) je zřejmé, že jmenovaná byla ze seznamu advokátů vyškrtnuta. Stěžovatelka tedy není zastoupena advokátem.
4. Dále bylo z elektronické databáze ústavních stížností zjištěno, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byla vícekrát vyzývána k odstranění vad svých návrhů a poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání soudcem zpravodajem podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, pokud vady podání nebudou odstraněny. Stěžovatelka tedy byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání této ústavní stížnosti. Dle Ústavního soudu by bylo poskytování poučení o povinném zastoupení totožné stěžovatelce v každém individuálním případě, kdy již byla několikrát v této věci poučena, postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelce postupem v předchozích řízeních byla objektivně sdělena zásada, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupena advokátem.
5. Ústavní soud tedy v tomto případě, shodně jako ve věcech téže stěžovatelky vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3959/16, sp. zn. II. ÚS 396/17, sp. zn. III. ÚS 923/17 a sp. n. III. ÚS 1887/17, shledal důvod pro aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnul.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2018
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka