ECLI:CZ:US:2018:1.US.663.18.1
sp. zn. I. ÚS 663/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Františka Odehnala, bez právního zastoupení, směřující proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/30984-921, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 2. 2018, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k jeho návrhu není připojena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jeho práva (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že v mnoha dalších ústavních stížnostech, které stěžovatel k Ústavnímu soudu podal, volí tento postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem a jiné formální náležitosti ústavní stížnosti, opakovaně, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Ostatně v nyní posuzované ústavní stížnosti stěžovatel sám na povinné zastoupení advokátem poukazuje a označuje tuto podmínku za protiústavní. K povinnosti připojit k ústavní stížnosti rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jeho práva stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že jej Ústavnímu soudu posílat nebude.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2360/08, II. ÚS 3276/07, III. ÚS 695/08, IV. ÚS 9/11) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2018
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu