ECLI:CZ:US:2018:1.US.7.18.1
sp. zn. I. ÚS 7/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Marcela Fabiana, zastoupeného Mgr. Martinou Vévodovou, advokátkou se sídlem Olomouc, Spojenců 689/3, proti výroku II. usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 29 C 42/2015-345 ze dne 30. 10. 2017 a návrhu na úhradu nákladů právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, se s odvoláním na porušení vlastnického práva a práva na spravedlivý proces, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu, kterým v části II. nebyla připuštěna změna žaloby navržená podáním stěžovatele ze dne 11. 9. 2017.
Stěžovatel nesouhlasí s postupem soudu, který návrh stěžovatele nepřipustil s tím, že výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud v tomto směru posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný, a proto jej odmítl.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Napadené usnesení představuje typické rozhodnutí, jímž soud upravuje vedení řízení. Proti takovým usnesením občanský soudní řád nepřipouští odvolání [§202 odst. 1 písm. a)]. Pokud by Ústavní soud akceptoval přípustnost ústavních stížností proti takovým rozhodnutím, mohlo by docházet k zablokování řízení před ostatními soudy možností neustálého přezkoumávání typicky "jen" procesních soudních rozhodnutí Ústavním soudem. Uvedenou problematikou ve vztahu k rozhodnutím o nepřipuštění změny žaloby se zabývalo plénum Ústavního soudu, které dne 15. listopadu 2016 přijalo stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st.43/16, ve kterém dospělo k závěru, že "ústavní stížnost směřující proti usnesení, jímž se nepřipouští změna žaloby podle ustanovení §95 odst. 2 o. s. ř., je nepřípustná ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Proti tomuto usnesení lze totiž brojit efektivními prostředky ochrany práv v rámci systému obecného soudnictví." Účastník řízení se totiž může proti nepřipuštění změny návrhu podle ustanovení §95 odst. 2 o. s. ř. podle okolností konkrétního případu bránit jednak tím, že podá návrh nový, dále může napadnout nepřipuštění návrhu v odvolání podaném ve věci samé a konečně není vyloučeno ani podání změny návrhu přímo odvolacímu soudu.
V projednávané věci právě o takové rozhodnutí jde. Skutečnost, že řízení před civilními soudy neskončilo ústavní stížností napadeným rozhodnutím, v daném případě zakládá nepřípustnost podané ústavní stížnosti. Ústavní soud rovněž zdůrazňuje, že na řízení před obecnými soudy zásadně nahlíží jako na celek; a zásadně nemůže ingerovat do probíhajícího řízení před civilními soudy, a tak ovlivňovat jeho výsledek (srov. obdobně usnesení sp. zn. I. ÚS 4237/16, I. ÚS 1190/17).
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnuta. S ohledem na výsledek tohoto řízení nemohlo být vyhověno ani návrhu stěžovatele, aby mu byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení podle §83 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2018
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj