ECLI:CZ:US:2018:2.US.2223.18.1
sp. zn. II. ÚS 2223/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele Jana Vicherka, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2018, č. j. 5 As 2/2018-15, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 27. 6. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako "ústavní stížnost formou otevřeného dopisu", brojící proti v záhlaví označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu.
Argumentace stěžovatele je značně nesrozumitelná, nicméně je z ní patrno, že se ohrazuje proti vyvlastňování, k němuž mělo několikrát dojít v posledních pěti letech a kdy se prý v posledních třech letech bránil proti "nesmyslům státního aparátu" podáním přes 540 právních podání.
Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho a z jakých důvodů se stěžovatel v tomto řízení konkrétně domáhá, jakou předkládá ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 cit. zákona). Této povinnosti si je ostatně stěžovatel vědom, když uvedl, že žádá o lhůtu 30 dnů k odstranění vad svého podání.
K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl proto navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 23. 7. 2018 (§49 odst. 4 občanského soudního řádu), v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Zejména byl výslovně poučen o tom, že může požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru v Brně.
Na tuto výzvu stěžovatel zareagoval dne 20. 8. 2018 tak, že je zcela psychicky vyčerpán a potřebuje několik týdnů, aby vůči němu "nebyly uplatňovány lhůty" a aby byla přerušena veškerá řízení, která s ním jsou vedena.
Za této situace musí ovšem Ústavní soud konstatovat, že stěžovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula již dne 22. 8. 2018. Z přípisu stěžovatele ze dne 20. 8. 2018 se totiž podává, že vůbec nevyužil možnosti, o které byl zdejším soudem poučen (a ani neuvedl, že tak hodlá učinit), tzn. nepožádal o určení advokáta Českou advokátní komoru, což byla nejschůdnější cesta k odstranění procesních deficitů podané ústavní stížnosti. Pokud proto stěžovatel skutečně chtěl, aby byla jeho ústavní stížnost meritorně projednána Ústavním soudem, měl postupovat v souladu s poučením, kterého se mu od zdejšího soudu dostalo, což však zjevně neučinil.
Žádostí, aby proti stěžovateli "nebyly uplatňovány lhůty" a aby byla přerušena blíže neupřesněná řízení, se Ústavní soud nemohl věcně zabývat, jelikož mu nic takového zákon neumožňuje.
Ústavnímu soudu tak nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Jen nad tento rámec je možno připomenout, že ze stejného důvodu byly odmítnuty jiné ústavní stížnosti stejného stěžovatele např. usneseními ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1431/17, a ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. III. ÚS 1797/18, kde Ústavní soud zdůraznil, že za situace, kdy dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele poučit o náležitostech ústavní stížnosti, je setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. V nyní projednávané věci, kdy byl stěžovatel opět poučen o náležitostech podání ústavní stížnosti, je přitom zjevné, že ani tento postup nevede k podání návrhu, který by mohl být Ústavním soudem věcně projednán.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2018
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj