ECLI:CZ:US:2018:2.US.3530.17.1
sp. zn. II. ÚS 3530/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele J. N., proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 6. 2017 č. j. 69 T 68/2012-570 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 4. 8. 2017 č. j. 31 To 285/2017-625, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížnost stěžovatele byla Ústavnímu soudu doručena dne 10. 11. 2017. Po zjištění, že nesplňuje formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména pak, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem ve smyslu §30 a §31 zákona o Ústavním soudu, byl dopisem ze dne 8. 12. 2017 vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 30 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude návrh odmítnut.
2. Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 12. 2017. Na výzvu k odstranění vad stěžovatel reagoval přípisem dne 4. 1. 2018, v němž Ústavní soud žádal o prodloužení lhůty poskytnuté k odstranění vad návrhu. Tvrdil, že České advokátní komoře zaslal žádost o určení advokáta v prosinci 2017, avšak odpověď neobdržel. Dne 11. 1. 2018 zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu rozhodnutí České advokátní komory o tom, že mu další advokát určen nebyl. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že stěžovateli již byl Českou advokátní komorou advokát pro zastupování ve věci ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 3530/17 určen, a to rozhodnutím ze dne 26. 9. 2017. Tento advokát poskytnutí právní služby neodmítl; pro rozhodnutí České advokátní komory o určení jiného dalšího advokáta tak nebyly splněny podmínky.
3. Dne 8. 2. 2018 stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu v pořadí již třetí přípis, na základě něhož bylo zjištěno, že advokát určený stěžovateli dřívějším rozhodnutím České advokátní komory mu poskytnutí právní služby skutečně neodmítl a v předmětné věci došlo k posouzení právního stavu advokátem. Ústavní stížnost však stěžovatel podával již bez vědomí určeného advokáta, který v předmětné věci "neshledal důvody pro podání ústavní stížnosti" (pozn.: stěžovatel neudělil advokátovi ani plnou moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem).
4. Stěžovatel ke dni vydání rozhodnutí tedy vytýkané vady ani přes opakované výzvy ze strany Ústavního soudu neodstranil. Zaslané podání proto nesplňuje předepsané náležitosti zákona o Ústavním soudu, když stěžovatel není ve věci zastoupen advokátem. Tato vada návrhu nebyla přes řádné poučení a poskytnutí dostatečně dlouhé lhůty k nápravě odstraněna. Není přitom úkolem Ústavního soudu zkoumat či snad dokonce napravovat důvody, proč stěžovatel není zastoupen. Proto nezbylo Ústavnímu soudu než návrh jako vadný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. března 2018
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj