ECLI:CZ:US:2018:2.US.3894.17.1
sp. zn. II. ÚS 3894/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti TRANSPOL, s. r. o., sídlem Mariánskolázeňská 307/27, Karlovy Vary, zastoupené Mgr. Danielem Schmiedem, advokátem, sídlem Vinohradská 34/30, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017 č. j. 33 Cdo 4665/2015-198, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2017 č. j. 15 Co 116/2015-204, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. dubna 2015 č. j. 15 Co 116/2015-161 a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. prosince 2014 č. j. 10 C 41/2013-131, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2017 č. j. 15 Co 116/2015-204 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. prosince 2014 č. j. 10 C 41/2013-131, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti STRONGBOW LIMITED, sídlem Providence House, East Hill Street Nassau, Bahamské společenství, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2017 č. j. 15 Co 116/2015-204 se odkládá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka (žalovaná) domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Krajský soud v Plzni (dále jen "krajský soud") I. výrokem usnesení ze dne 25. 10. 2017 č. j. 15 Co 116/2015-204 potvrdil v řízení o zaplacení 10 400 000 Kč rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech (dále jen "okresní soud") ze dne 8. 12. 2014 č. j. 10 C 41/2013-131, ve výroku I., jímž byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit vedlejší účastnici řízení (žalobkyni) náklady řízení ve výši 667 380,50 Kč. Výrokem II. pak krajský soud uložil stěžovatelce povinnost nahradit vedlejší účastnici řízení náklady dovolacího a odvolacího řízení ve výši 11 280 Kč. Stěžovatelka zároveň navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost usnesení krajského soudu ve spojení s rozsudkem okresního soudu, neboť stěžovatelce hrozí značná újma na majetku v případě zaplacení nákladů řízení. Na druhé straně případná újma vedlejší účastnice řízení, pokud by došlo k odkladu plnění, by byla plně kryta zákonným úrokem z prodlení.
2. Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že podaná ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Jestliže to však není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí na návrh stěžovatele odložena [srov. §79 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
3. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Již důvodová zpráva k návrhu zákona o Ústavním soudu, zakotvujícímu institut odkladu vykonatelnosti, uváděla, že "[v] mimořádných případech se však Ústavnímu soudu umožňuje, aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, protože jinak by ochrana práv a svobod Ústavním soudem mohla v některých případech ztratit praktický význam (např. nebylo by věc po vyhovění stížnosti možno uvést do původního stavu)." (Poslanecká sněmovna, I. volební období, tisk č. 276). Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci. O takový případ jde i v nyní posuzované věci. V případě splnění povinnosti stěžovatelkou a uhrazení nákladů řízení ve prospěch vedlejší účastnice řízení, která má sídlo v Bahamském společenství, by eventuální pozdější vrácení tohoto plnění bylo velice ztíženo, ne-li zcela znemožněno. Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí současně nebude v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem, který ani v dané věci není dán.
4. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2018
Radovan Suchánek, v. r.
předseda senátu