ECLI:CZ:US:2018:2.US.621.18.1
sp. zn. II. ÚS 621/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Pavla Radoně, MBA, právně zastoupeného JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem, AK se sídlem Valdštejnovo nám. 76, Jičín, proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 4. 9. 2017 č. j. 14 C 202/2017-33, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, když tvrdí, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Napadeným rozsudkem okresního soudu byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobkyni - Generali Pojišťovně, a. s. - částku ve výši 1 532 Kč s příslušenstvím a na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč. Uvedená částka měla být dlužným pojistným, neboť stěžovatel neuhradil pojistné za období od 13. 7. 2016 do 22. 11. 2016.
3. Stěžovatel v obsáhlé ústavní stížnosti namítá, že okresní soud jednal extrémně svévolně a v rozporu s principem ochrany spotřebitele. Současně také namítá, že mu předmětný rozsudek nikdy nebyl řádně doručen a k tomuto tvrzení uvádí podrobnou argumentaci.
4. Ústavní soud zhodnotil tvrzení stěžovatele ohledně doručování napadeného rozsudku, posoudil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný a je nutno jej odmítnout.
5. Podle §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
6. Stěžovatel měl být postupem soudu zkrácen na částce 1 532 Kč. Byť tato částka nemusí být pro stěžovatele zcela zanedbatelná, jde o tzv. bagatelní věc [srov. §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Tato skutečnost pak sama o sobě zakládá dostatečný důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, samozřejmě neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13 (N 55/73 SbNU 89)]. Na stěžovateli pak je, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a doložil), proč věc - přes svou bagatelnost - vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2014 sp. zn. III. ÚS 1161/14), což se však stěžovateli nepodařilo, neboť mezi jeho argumentací a závěry Ústavního soudu stran podmínek "přijatelnosti" ústavních stížností v bagatelních věcech, jak byly vysloveny v jeho judikatuře, nelze najít žádné styčné body.
7. S ohledem na výše uvedené má Ústavní soud za to, že napadený rozsudek okresního soudu z ústavněprávního hlediska obstojí a do základních práv stěžovatele zasaženo nebylo. Je záležitostí především soudů rozhodujících v občanském soudním řízení, a nikoliv Ústavního soudu, aby zjišťovaly a hodnotily skutkový stav (vycházeje z tvrzení a důkazních návrhů účastníků), prováděly výklad jiných než ústavních předpisů a aplikovaly jej při řešení konkrétních případů. V daném případě přitom Ústavní soud extrémní exces v postupu soudu neshledal; jeho rozhodnutí je vzhledem k předmětu řízení rovněž dostatečně a srozumitelně odůvodněno.
8. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Návrhu na předběžné opatření a odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Ústavní soud, s ohledem na výsledek řízení, neměl důvod vyhovět.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu