ECLI:CZ:US:2018:2.US.918.18.1
sp. zn. II. ÚS 918/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Vladimíra Sládečka a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Římskokatolické farnosti - prelatury Český Krumlov, se sídlem Horní 156, 381 01 Český Krumlov, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph. D., advokátem se sídlem Týnská 12, 110 00 Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 4185/2017-241 ze dne 13. 12. 2017, Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 8 Co 1933/2016-214 ze dne 11. 5. 2017 a rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. 5 C 431/2015-162 ze dne 2. 8. 2016, ve znění opravného usnesení téhož soudu č. j. 5 C 431/2015-188 ze dne 19. 10. 2016, o vyloučení soudce Ludvíka Davida z projednávání a rozhodování věci, takto:
Soudce Ludvík David není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 918/18.
Odůvodnění:
Soudce Ústavního soudu Ludvík David oznámil předsedovi I. senátu, že se domnívá, že je u něj naplněna podmínka pro jeho vyloučení dle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jako důvod uvedl, že ve věcech, které vytvořily prejudici k nynějšímu předmětu ústavní stížnosti, byl opakovaně činný jako předseda a člen senátu 28 Cdo Nejvyššího soudu. Ten v období do nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, řešil právní otázku, jež se stala rozhodnou vůči nyní napadené problematice. Právní otázku platnosti přechodu zemědělských pozemků ze státu na obce podle zákona č. 114/2000 Sb. přitom zmíněný senát konstantně rozhodoval v neprospěch státu. Soudce Ludvík David také poukázal na skutečnost, že sám byl v roce 2004 zpravodajem precedentního judikátu sp. zn. 28 Cdo 2212/2004, jenž je nyní obecnými soudy citován. Má tudíž za to, že touto účastí na judikatuře ve funkci soudce Nejvyššího soudu je naplněna podmínka pro jeho vyloučení z věci ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu.
Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce z projednání a rozhodování věci vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle názoru I. senátu se však musí jednat o poměr ke konkrétní věci a ke konkrétním účastníkům. Nikoli o poměr například k zákonu. Podpůrně lze odkázat na ustanovení §14 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, které stanoví: "Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech". Rozhodování a právní názory soudce Ludvíka Davida v rámci výkonu jeho předchozí funkce soudce Nejvyššího soudu tedy nejsou důvodem pro jeho vyloučení v řízení o předmětné ústavní stížnosti. Proto I. senát Ústavního soudu rozhodl, že soudce Ludvík David není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 918/18.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 24. dubna 2018
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu