ECLI:CZ:US:2018:3.US.3429.18.1
sp. zn. III. ÚS 3429/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Z. N., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. července 2018 sp. zn. UL 26/2018, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a žádost o náhradu nákladů řízení se odmítají.
Odůvodnění:
1. Dne 16. 10. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnosti proti v záhlaví uvedenému usnesení "ve spojení s řízením vedeným u Krajského soudu v Praze pod spis. zn.: 39 K 12/2006. ve věci návrhu stěžovatele na určení lhůty podle §174a odst. 7 zák. č. 6/2002 Sb., pro provedení procesního úkonu". Ve III. části ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl o zaplacení nákladů spojených se zastoupením státem a aby byl Ústavním soudem ustanoven pro jeho zastoupení Mgr. Ing. Dalibor Rakouš, advokát, sídlem Wenzigova 1004/14, Praha 2 - Vinohrady.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 4027/13, sp. zn. IV. ÚS 4088/17, sp. zn. II. ÚS 632/18, sp. zn. IV. ÚS 707/18). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Např. ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 632/18 byl ve výzvě ze dne 7. 3. 2018 výslovně upozorněn, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje, že se má obrátit na brněnskou pobočku České advokátní komory a že mu určený advokát, při splnění zákonem stanovených podmínek, poskytne právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu. Ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 707/18 byl ve výzvě ze dne 7. 3. 2018 obdobně poučen a navíc informován o tom, že Ústavní soud nemůže vyhovět jeho návrhu, aby sám ustanovil advokáta Mgr. Ing. Dalibora Rakouše.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Stejný osud sdílí stěžovatelova žádost o náhradu nákladů řízení podle §83 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2018
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj