ECLI:CZ:US:2018:3.US.431.18.1
sp. zn. III. ÚS 431/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů a) nezletilého M. V. K., b) P. K., zastoupených JUDr. Leošem Brantálem, LL. M., advokátem, se sídlem v Ostravě, Hasičská 551/52, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. září 2017 č. j. 17 C 202/2014-527, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelé se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhají zrušení shora uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť mají za to, že jím došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv.
2. V záhlaví uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 stěžovatelé napadli již dříve ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 11. 2017, která byla odmítnuta usnesením ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3569/17 podle §43 odst. 1 písm. c) a e), ve spojení s §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako návrh z části podaný někým zjevně neoprávněným a z části nepřípustný.
3. Vzhledem k tomu, že o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 3569/17 již bylo rozhodnuto, považoval Ústavní soud podání stěžovatelů za novou ústavní stížnost a přidělil jí novou spisovou značku.
4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Shledal, že předchozí odmítnutí ústavní stížnosti směřující proti témuž rozhodnutí nezakládá překážku věci rozhodnuté (§35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario) a ústavní stížnost tak není nepřípustná. Zároveň však Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost je opožděná.
5. Z obsahu ústavní stížnosti projednávané pod sp. zn. I. ÚS 3569/17 vyplývá, že napadené usnesení bylo zástupci stěžovatelů doručeno dne 20. 9. 2017. Podání doručené Ústavnímu soudu dne 2. 2. 2018 je tedy zjevně podáním opožděným, neboť dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu) již uplynula. Tato skutečnost tak bez dalšího musí vést k odmítnutí ústavní stížnosti, neboť Ústavní soud dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu opožděně podané návrhy musí vždy odmítnout, a nemá žádný prostor pro rozhodování o případném prominutí zmeškání lhůty. Uvedeným způsobem Ústavní soud rozhodne i za situace, kdy si je vědom, že jde nikoli o návrh nový, nýbrž o doplnění ústavní stížnosti, pokud mu byla přidělena nová spisová značka.
6. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelů odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. února 2018
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj