infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19.03.2018, sp. zn. III. ÚS 811/18 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2018:3.US.811.18.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2018:3.US.811.18.1
sp. zn. III. ÚS 811/18 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Esther Weberové, zastoupené JUDr. Arturem Ostrým, advokátem, sídlem Arbesovo nám. 257/7, Praha 5 - Smíchov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2017 č. j. 18 Co 363/2017-403, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Ing. Ondřeje Otradovce a Lucie Kluzákové, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Stěžovatelka návrhem ze dne 6. 3. 2018 napadla výroky I. až V. v záhlaví identifikovaného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") s tvrzením, že jím bylo porušeno její základní právo zaručené ústavním pořádkem, konkrétně právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo vlastnit majetek a na jeho ochranu zakotvené v čl. 11 Listiny a rovněž právo na rovnost v řízení zakotvení v čl. 37 odst. 3 Listiny. 2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. 3. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Za procesní prostředek k ochraně práva se považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). 4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. 5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti informovala, že proti výrokům I. až V. rozsudku městského soudu podala dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto, a doplnila, že ústavní stížnost podává z procesní opatrnosti před eventuálním marným uplynutím lhůty k jejímu podání (text dovolání přiložila k ústavní stížnosti). 6. Využila-li tedy stěžovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek (pozn. o možnosti podat dovolání byla stěžovatelka poučena v rozsudku městského soudu a jeho podání si Ústavní soud ověřil z veřejně přístupných strojů - http://infosoud.justice.cz), je nezbytné podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně stěžovatelčiných práv poskytuje. Z uvedeného pak lze dovodit, že stěžovatelčina ústavní stížnost je nepřípustným návrhem podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. 7. Ústavní soud v této souvislosti dodává, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup ze strany soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí dovolacího soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí dovolacího soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji. 8. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. března 2018 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2018:3.US.811.18.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 811/18
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 19. 3. 2018
Datum vyhlášení  
Datum podání 6. 3. 2018
Datum zpřístupnění 11. 4. 2018
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §237, §241a odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-811-18_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 101321
Staženo pro jurilogie.cz: 2018-04-13