ECLI:CZ:US:2018:4.US.1181.18.1
sp. zn. IV. ÚS 1181/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2018 č. j. 30 Cdo 5351/2017-153, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 4. 4. 2018, napadá navrhovatel (dále rovněž "žalobce") v záhlaví usnesení označené rozhodnutí, kterým Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení ve věci žalobce Petra Bartheldiho proti žalovanému Mgr. Janu Vodičkovi, státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové v řízení o náhradu škody, zadostiučinění a vzniklou psychickou a zdravotní újmu ve výši 1.500.000,- Kč. Řízení ve věci samé bylo vedeno v první instanci před Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 43/2015 a ve druhé instanci u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 Co 79/2017. Důvodem zastavení dovolací řízení bylo, že dovolatel nebyl zastoupen advokátem a dovolání nebylo sepsáno advokátem a tyto vady se nepodařilo odstranit ani opatřeními provedenými soudem prvního stupně.
Podání navrhovatele, doručené Ústavnímu soudu, nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 cit. zákona). Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
V nyní projednávaném případě Ústavní soud konstatuje, že se navrhovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl stěžovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16, II. ÚS 292/16 a III. ÚS 3759/15, IV. ÚS 3712/17, IV. ÚS 3982/17 a řada dalších).
Stěžovatel podal v téže věci návrh dne 8. 3. 2018 vedený pod sp. zn. IV. ÚS 840/18, jenž byl Ústavním soudem odmítnut dne 14. 3. 2018.
Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
Dále Ústavní soud konstatuje, že o totožném návrhu stěžovatele již rozhodoval a i v případě, kdy by současný návrh byl bezvadný, šlo by o návrh nepřípustný.
Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj