ECLI:CZ:US:2018:4.US.1206.18.1
sp. zn. IV. ÚS 1206/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Ing. Františka Brychty, zastoupeného Mgr. Lucií Šebelovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, náměstí Republiky 899/18, proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2018, č. j. Nao 6/2018-35, ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 390/2017-10, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2017, č. j. 29 A 170/2015-102, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně vyhověl rozsudkem ze dne 17. 10. 2017, č. j. 29 A 170/2015-102, stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 4. 9. 2015, č. j. ZKI BR-O-96/807/2015, a to tak, že jej zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost - řízení bylo vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 390/2017. Stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, čemuž Nejvyšší správní soud nevyhověl a návrhy zamítl usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 390/2017-10. Stěžovatel následně dne 21. 12. 2017 vznesl námitku podjatosti soudců šestého senátu Nejvyššího správního soudu. Dne 25. 1. 2018 vydal Nejvyšší správní soud usnesení č. j. Nao 6/2018-35, kterým rozhodl, že JUDr. Tomáš Langášek, JUDr. Petr Průcha a Mgr. Jana Brothánková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování v dané věci.
Proti shora uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu a rozsudku krajského soudu brojí stěžovatel ústavní stížností podanou dne 4. 4. 2018, ve znění jejího doplnění ze dne 17. 5. 2018, navrhuje jejich zrušení pro porušení tzv. práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je pro předčasnost nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Citované ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva nastupující teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17, nebo ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17).
Ústavní stížnost je předčasná, neboť směřuje mj. proti rozsudku krajského soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně a věc vrácena tomuto správnímu orgánu k dalšímu řízení. Správní řízení tedy nebylo pravomocně skončeno a stále probíhá. Je třeba vyčkat výsledku správního řízení, poté využít prostředků ochrany veřejných subjektivních práv podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a teprve poté případně brojit ústavní stížností proti pravomocnému meritornímu rozhodnutí. Za splnění podmínek zákona bude projednatelná teprve ústavní stížnost proti výslednému rozhodnutí - novému pravomocnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Do přezkumu finálního rozhodnutí bude Ústavním soudem případně zahrnut i právní názor vyslovený v nyní napadeném zrušujícím rozsudku krajského soudu.
Výše uvedený závěr platí i pro dvě napadená usnesení Nejvyššího správního soudu, která jsou pouze procesní povahy - nejde tedy o konečná meritorní rozhodnutí. Ústavní soud bude případně povolán zabývat se zásahem do práva na spravedlivý proces (teprve) v rámci přezkumu pravomocného rozhodnutí ve věci samé, kterým bude řízení skončeno a ohledně kterého budou vyčerpány veškeré zákonem garantované procesní prostředky obrany (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1353/09).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2018
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj