ECLI:CZ:US:2018:4.US.30.18.1
sp. zn. IV. ÚS 30/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Jana Gomoly, zastoupeného JUDr. Josefem Zubkem, advokátem se sídlem v Třinci, 1. máje 398, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, č. j. 28 Cdo 661/2017-252, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2016, č. j. 71 Co 197/2016-199, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ostravě jako účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení Romana Martínka a Marcely Martínkové, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku zamítl rozsudkem ze dne 2. 10. 2015, č. j. 9 C 10/2014-133, žalobu stěžovatele o zaplacení 240 000 Kč s příslušenstvím, neboť bylo zjištěno, že vedlejší účastníci (dcera stěžovatele s manželem) se bezdůvodně neobohatili užíváním nemovitostí, jejichž je stěžovatel spoluvlastníkem. Vedlejší účastníci užívali sporné nemovitosti na základě ústní dohody o bezplatném užívání od roku 1996, a byť s touto dohodou stěžovatel nesouhlasí, druhá podílová spoluvlastnice (bývalá manželka stěžovatele a matka vedlejší účastnice) ji považuje za nadále platnou. Nalézací soud proto uzavřel, že vedlejší účastníkům svědčí právní důvod k užívání nemovitostí.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil rozsudkem ze dne 1. 6. 2016, č. j. 71 Co 197/2016-199, protože podle něj nalézací soud dospěl na základě dostatečných skutkových zjištění ke správnému skutkovému závěru, který náležitě právně posoudil; o stěžovatelových odvolacích námitkách rozhodl, že jsou v dané věci bezvýznamné. Vedlejším účastníkům svědčil podle odvolacího soudu právní důvod užívání předmětných nemovitostí - jde jen o spor spoluvlastníků o způsob užívání společné věci.
Nejvyšší soud dovolání odmítl pro nepřípustnost usnesením ze dne 25. 10. 2017, č. j. 28 Cdo 661/2017-252, s odůvodněním, že napadený rozsudek odvolacího soudu je v souladu s jeho ustálenou rozhodovací praxí.
Proti napadeným rozhodnutím se stěžovatel brání ústavní stížností a navrhuje jejich zrušení, namítá porušení ústavních práv - zejména na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel má za to, že obecné soudy upřely ochranu jeho spoluvlastnickému právu. Namítá, že ústní dohoda o bezúplatném užívání předmětných nemovitostí uzavřená mezi bývalou manželkou stěžovatele (spoluvlastnicí nemovitostí) a vedlejšími účastníky je neplatná, tvrdí, že je musí proti své vůli strpět bezplatné užívání nemovitostí ze strany vedlejších účastníků řízení (dcery s manželem).
Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem. Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je zjevně neopodstatněná podle §43 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
Úkolem Ústavního soudu je podle čl. 83 Ústavy toliko přezkoumávat, zda ze strany obecného soudu nebyla porušena ústavní práva stěžovatele - takové pochybení však v daném případě nezjistil (viz nález ze dne 1. 2. 1994, sp. zn. III. ÚS 23/93). Obecné soudy rozhodovaly nestranně, zohlednily veškeré okolnosti souzené věci, náležitě provedly dokazování a dospěly k jednoznačným skutkovým závěrům, z nichž učinily přezkoumatelné právní závěry. Napadená rozhodnutí jsou řádně odůvodněná, jasná, rozumná a logická (viz nález ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Stěžovatel ve své podstatě pouze polemizuje se skutkovými a právními závěry obecných soudů, což nezakládá důvodnost ústavní stížnosti a svědčí o její zjevné neopodstatněnosti (viz nález Ústavního soudu ze dne 9. 7. 1996, sp. zn. II. ÚS 294/95).
Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. března 2018
Jan Musil v. r.
předseda senátu