ECLI:CZ:US:2018:4.US.3847.17.1
sp. zn. IV. ÚS 3847/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, P. O. BOX 335, 306 35 Plzeň, bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 23. srpna 2016 č. j. 53 T 5/2016-395, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 11. prosince 2017, se J. B. (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces. Stěžovatel následně svůj návrh opakovaně doplnil o vlastní skutkové hodnocení trestní věci.
Protože podání stěžovatele neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti a stěžovatel rovněž nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30 a §31 zákona o Ústavním soudu), vyzval jej Ústavní soud přípisem ze dne 19. ledna 2018 č. j. IV. ÚS 3847/17-11 k odstranění vad jeho podání (doručení výzvy do vlastních rukou stěžovatele vykázáno dne 27. prosince 2017). Součástí výzvy bylo i upozornění, že jestliže stěžovatel neodstraní vady svého podání ve stanovené lhůtě 30 dnů, bude jeho návrh odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl rovněž poučen o možnosti požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně o určení advokáta ve smyslu §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii").
Podáním ze dne 6. ledna 2018, doručeným Ústavnímu soudu dne 10. ledna 2018, stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad jeho prvotního podání. Jako důvod pro prodloužení stanovené lhůty stěžovatel uvedl, že dosud neobdržel dopis od advokátní komory ohledně přidělení advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud žádosti stěžovatele vyhověl a lhůtu k odstranění vad jeho podání prodloužil o dalších 30 dnů, tj. do 26. února, včetně.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že stěžovateli dne 26. února 2018 marně uplynula lhůta stanovená mu k odstranění vad jeho podání. Podání stěžovatele tak do dnešního dne trpí vadami, pro které se jím Ústavní soud nemohl meritorně zabývat.
Pouze nad rámec výše uvedeného Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí - rozsudek o vině a trestu - nabylo dne 23. srpna 2016 právní moci (jak je patrné z databáze dostupné na webové stránce http://infosoud.justice.cz/) a stěžovatel tak nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). I kdyby tedy návrh stěžovatele vytýkanými vadami netrpěl, byl by Ústavní soud nucen jej odmítnout ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj