ECLI:CZ:US:2018:4.US.3965.17.1
sp. zn. IV. ÚS 3965/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti Ladislava Nováka, zastoupeného JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, 28. října 184, proti usnesením Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 13. října 2017, č. j. ZT 115/2016-1177, a Policie ČR, Odboru hospodářské kriminality, SKPV, ze dne 19. června 2017, č. j. KRPC-61165-1623/TČ-2016-020080, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, jimiž měla být porušena jeho práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Policejní orgán svým usnesením rozhodl podle §80 odst. 1 trestního řádu o vydání ropných uhlovodíkových látek zajištěných v rámci domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor, provedených na základě příkazu Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. 0 Nt 1504/2016-3, uskladněných v celkem 50 nádobách, které měly souhrnný objem přes 9 500 litrů, poškozené společnosti (ČEPRO). Stížnost proti usnesení stěžovatele Okresní státní zastupitelství ve Strakonicích zamítlo.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že v projednávané věci byla porušena jeho práva ve prospěch poškozené; orgány činné v trestním řízení si k věci vyžádaly odborné vyjádření obchodní společnosti, která je podle stěžovatele ekonomicky závislým subjektem na poškozené a jde tedy o porušení zásady "užití plodů z otráveného stromu" (viz například sp. zn. I. ÚS 1677/13). Napadená usnesení byla vydána v přípravném řízení a stěžovatel ještě neměl prostor navrhovat důkazy k prokázání své neviny; proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat obezřetně a chránit práva účastníků tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a provádět veškeré rozhodné důkazy k řádnému objasnění věci (viz sp. zn. III. ÚS 61/94).
Ústavní soud není soudem povolaným přezkoumávat zákonnost postupu orgánů činných v trestním řízení, ale soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), který se s přihlédnutím k dosud neukončenému řízení ve věci zabývá výhradně otázkou, zda napadenými usneseními nebyla porušena ústavně zaručená práva. Usnesení o vydání věci podle §80 odst. 1 trestního řádu není rozhodnutím, které definitivně řeší otázku vlastnického práva, a stěžovateli je zachována možnost uplatňovat je v občanském soudním řízení (viz například sp. zn. I. ÚS 2307/13). V konkrétním případu navíc nejde o individuálně určené věci, ale specifikované ropné uhlovodíkové látky (nafta), což stěžovateli umožňuje domáhat se plnohodnotné náhrady, prokáže-li své vlastnické právo.
Namítá-li stěžovatel porušení zásady užití plodů z otráveného stromu, které vyvozuje z vypracování "ekonomicky závislé" společnosti, uvádí Ústavní soud jen tolik, že společnost, která orgánům činným v trestním řízení poskytla odborné vyjádření, působí ve více než 50 zemích světa.
S ohledem na uvedené okolnosti nezjistil Ústavní soud, že by napadenými usneseními orgánů činných v trestním řízení bylo porušeno nějaké základní právo stěžovatele. Senát Ústavního soudu odkazuje i na další související rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3892/17, III. ÚS 3946/17 a I. ÚS 3954/17, v nichž se zabýval shodnou problematikou dalších obviněných.
Podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. března 2018
Jan Musil v. r.
předseda senátu