ECLI:CZ:US:2018:4.US.707.18.1
sp. zn. IV. ÚS 707/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Ing. Zdeňka Nymburského, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2017 č. j. 27 Cdo 5429/2017-143 a ze dne 6. prosince 2017 č. j. 27 Cdo 4624/2017-145, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2017 č. j. 4 Co 263/2016-131 a ze dne 31. března 2016 č. j. 4 Co 81/2015-109, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2012 č. j. 23 Co 199/2012-101 a proti usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 28. listopadu 2011 č. j. 21 EXE 5148/2011-65, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Nymburku, jako účastníků řízení, takto:
Návrh a žádost o náhradu nákladů řízení se odmítají.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 2. 2018, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel Ing. Zdeněk Nymburský. Doručené podání je svým obsahem nejasné a trpí formálními vadami ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z podání lze zjistit pouze to, že navrhovatel podává ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů uvedeným výše pro porušení jeho základního práva na spravedlivý proces, práva na nezávislý soud a zákonného soudce vyplývajících z čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel zároveň žádá Ústavní soud o ustanovení právního zástupce.
Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti, byl stěžovatel dopisem ze dne 7. března 2018 (výzva o zásilce byla doručena vhozením do domovní schránky dne 20. března 2018), vyzván k odstranění vad spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem a doložení kopie posledního rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje. Stěžovateli bylo oznámeno, že jeho žádosti o ustanovení advokáta nemůže být vyhověno a má se obrátit na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta. Stěžovateli byla stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.
Stěžovatel na výzvu zareagoval dne 12. dubna 2018 a žádal Ústavní soud o vydání usnesení o zaplacení nákladů spojených se zastupováním v řízení před Ústavním soudem. V této žádosti uvedl, že nekontaktoval Českou advokátní komoru o určení advokáta, neboť byl již dříve v jiné věci odmítnut a dále, že se mu nepodařilo zajistit si advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.
Ústavní soud konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení. Stejný osud sdílí navrhovatelova žádost o náhradu nákladů řízení podle §83 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj