ECLI:CZ:US:2019:1.US.1853.19.1
sp. zn. I. ÚS 1853/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o podání stěžovatele Josefa Horyny, právně nezastoupeného, proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Vrchního soudu v Praze v jeho insolvenční věci, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 6. června 2019 stěžovatel brojil proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Vrchního soudu v Praze v insolvenční věci týkající se jeho oddlužení vedené pod sp. zn. KSLB 76 INS 28797/2015 s tvrzením, že v dané věci měla být porušena jeho ústavně zaručená práva. Současně Ústavnímu soudu sdělil, že již požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta pro tuto věc.
2. Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), když stěžovatel v prvé řadě nebyl právně zastoupen, vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 1. července 2019 k odstranění vad podání s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění v trvání dvou měsíců od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud již bez dalšího jeho podání odmítne podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva byla stěžovateli řádně doručena dne 15. července 2019.
3. Dne 16. srpna 2019 obdržel Ústavní soud sdělení Mgr. Petry Macounové, advokátky, se sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, Liberec, že ačkoli byla Českou advokátní komorou určena stěžovateli jako advokát k poskytnutí právní služby spočívající v zastupování v projednávané věci před Ústavním soudem, odmítla ve smyslu §18c odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, poskytnutí dané právní služby s odůvodněním, že se jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování či bránění práva.
4. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula a stěžovatel k výzvě Ústavního soudu vytýkané vady neodstranil, když nepředložil ústavní stížnost sepsanou advokátem. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit přípis stěžovatele ze dne 17. srpna 2019 doručený Ústavnímu soudu dne 20. srpna 2019 (včetně přiložené stížnosti stěžovatele na určenou advokátku, která je adresována České advokátní komoře), ani další přípis stěžovatele ze dne 16. září 2019 doručený Ústavním soudu téhož dne obsahující, mimo jiné, žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad. Již původní Ústavním soudem stanovená lhůta k odstranění vad stížnosti v trvání dvou měsíců byla dle názoru Ústavního soudu dostatečná. Ani samotná míra závažnosti dané věci, v níž jde o nesouhlas s výkonem dohlédací činnosti insolvenčního soudu v rámci oddlužení stěžovatele, neodůvodňuje opakované prodloužení lhůty k odstranění vad podání, které je svoji povahou skutečně mimořádné (nota bene za stavu, kdy již byla stěžovateli obsahově obdobná stížnost jednou odmítnuta pro tutéž vadu usnesením Ústavního soudu dne 30. května 2019 sp. zn. III. ÚS 993/19).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj