ECLI:CZ:US:2019:1.US.2183.19.1
sp. zn. I. ÚS 2183/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Petra Rudolfa, Ph.D., zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem se sídlem Smilova 356, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019 č. j. 30 Cdo 4341/2018-333 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. dubna 2018 č. j. 14 C 208/2016-282, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo základní náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel výzvou ze dne 17. 7. 2019, doručenou 29. 7. 2019, vyzván k odstranění jeho vad ve lhůtě 15 dnů a současně poučen, že je třeba předložit plnou moc k zastupování před Ústavním soudem, neboť navrhovatel musí být zastoupen již při podání návrhu. Rovněž byl upozorněn, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí.
Stěžovatel vady návrhu neodstranil, pouze dne 13. 8. 2019 předložil Ústavním soudu plnou moc udělenou v záhlaví uvedenému advokátu, aniž by byla přiložena kvalifikovaná ústavní stížnost sepsaná advokátem. Požadavek na zastoupení již od počátku řízení přitom znamená, že právní zástupce účastníka má povinnost zpracovat i nové znění návrhu tak, aby i samotný návrh byl podán v právním zastoupení (srov. sp. zn. Pl. ÚS 44/04).
Ústavní soud nadto dodává, že napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. K problematice usnesení soudu, jehož obsahem je výzva k zaplacení soudního poplatku, přijalo plénum Ústavního soudu stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13, podle něhož je ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost, podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
Ústavní stížností by nebylo možné zvrátit ani rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým bylo pro nedostatek funkční příslušnosti zastaveno dovolací řízení, neboť stěžovatel dovoláním napadl rozhodnutí obvodního soudu vydané v řízení v prvním stupni. Za této situace, kdy podle občanského soudního řádu lze napadnout pouze pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, Nejvyšší soud postupoval ústavně konformně. Vzhledem k uvedenému by se v případě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 jednalo i o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, neboť lhůtu k podání ústavní stížnosti nelze odvíjet od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o zastavení řízení o opravném prostředku, který nezná.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2019
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj