ECLI:CZ:US:2019:1.US.2642.19.1
sp. zn. I. ÚS 2642/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti T. R., zastoupeného Mgr. Václavem Hebkým, advokátem, se sídlem Sokolská 1802/32, Praha 2, proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 19. února 2019 č. j. 15 C 93/2012-768 a postupu Okresního soudu pro Prahu-západ v řízení pod sp. zn. 15 C 93/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 12. srpna 2019 doručena ústavní stížnost, která byla doplněna podáním ze dne 13. srpna 2019, jíž se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 19. února 2019 č. j. 15 C 93/2012-768 spolu s opravným usnesením tohoto soudu ze dne 24. května 2019 č. j. 15 C 93/2012-930 a v souvislosti s tvrzeným porušením práva na zákonného soudce i vyslovení, že soudkyně Mgr. Markéta Matulíková Šedová není v předmětné věci přidělena stěžovateli v souladu se zákonem a ústavním pořádkem.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
3. V právní věci vedené Okresním soudem Praha-západ (dále jen "okresní soud") se původní žalobkyně J. R. žalobou o vypořádání společného jmění manželů obrátila na soud s tím, že manželství se stěžovatelem bylo rozvedeno rozsudkem okresního soudu ze dne 22. prosince 2011 sp. zn. 15 C 141/2011, který nabyl právní moci dne 25. února 2012 a žádala o vypořádání rodinného domu v k. ú. L. Okresní soud z úřední činnosti zjistil, že ve vztahu ke stěžovateli je vedeno insolvenční řízení u Městského soudu v Praze, v této věci byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl jmenován Ing. Peter Režnický, a stejně tak ve vztahu k J. R. je vedeno insolvenční řízení, a i v této věci byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl jmenován JUDr. Kamil Andree. V souladu s ustanovením §273 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, postupoval soud nadále s insolvenčními správci původních účastníků, kteří se stali účastníky tohoto řízení namísto účastníků původních.
4. V průběhu řízení stěžovatel oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. K dotazu soudu na aktuálního žalovaného tento sdělil, že s účastenstvím vedlejšího účastníka na své straně nesouhlasí. Proto okresní soud nadále se stěžovatelem jako s vedlejším účastníkem nejednal. Pro úplnost okresní soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že podání stěžovatele, průběžně adresovaná soudu, aniž by byl účastníkem či vedlejším účastníkem řízení, posuzoval podle §41 odst. 3 o. s. ř. jako úkony za řízení nepřípustné a proto k nim nepřihlížel.
5. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti je tudíž omezena na účastníky řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno. Z uplatnění ústavní stížnosti jsou tak vyloučeny všechny subjekty, do jejichž ústavně zaručených práv nebo svobod nemohlo být zasaženo. Ústavní soud v tomto kontextu dospěl k závěru, že stěžovatel není osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 19. února 2019 č. j. 15 C 93/2012-768 a proti postupu Okresního soudu pro Prahu-západ v řízení pod sp. zn. 15 C 92/2012, neboť nebyl účastníkem tohoto řízení a v předmětném řízení s ním nebylo jako s účastníkem řízení jednáno (shodně Ústavní soud rozhodoval např. v usneseních ze dne 28. ledna 2013 sp. zn. IV. ÚS 248/12, ze dne 24. července 2018 sp. zn. IV. ÚS 1883/17 a ze dne 26. července 2018 sp. zn. IV. ÚS 2045/17).
6. V takovém případě je naplněn předpoklad odmítnutí ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, a to jako návrhu podaného někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj