ECLI:CZ:US:2019:1.US.2837.19.1
sp. zn. I. ÚS 2837/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti 1) D. K., 2) K. K., 3) S. K. a 4) J. K., proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 5. prosince 2018 č. j. 124 Nc 41/2015-667 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. května 2019 č. j. 13 Co 85/2019-754 a proti jinému zásahu Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, Krajského soudu v Ostravě a orgánů sociálně právní ochrany dětí v Havířově a v Karviné, za účasti Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, Krajského soudu v Ostravě, Magistrátu města Havířov, sociálního odboru, a Magistrátu města Karviná, sociálního odboru, jako účastníků řízení a nezl. T. K., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 27. 8. 2019 se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 10, čl. 32, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1, čl. 8, čl. 9 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 3, čl. 9, čl. 12 a čl. 16 Úmluvy o právech dítěte domáhali zrušení shora označeného rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově (dále jen "okresní soud") ve výroku, jímž byl nad nezl. T. stanoven dohled (bod III.), a rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") ve výroku I., jímž byl potvrzen rozsudek okresního soudu v bodu III.
Stěžovatelé dále navrhli, aby Ústavní soud zakázal okresnímu soudu a krajskému soudu "podílet se na likvidaci rodin" a nařídil jim dodržovat Listinu, Úmluvu a Úmluvu o právech dětí, aby zakázal orgánům sociálně právní ochrany dětí v Havířově a Karviné pokračovat v porušování Listiny, Úmluvy a Úmluvy o právech dítěte.
Stěžovatelé požádali Ústavní soud, aby inicioval změnu trestního zákona tak, aby trestné činy vůči nezletilým dětem nepodléhaly promlčecím lhůtám, a změnu zákona o Ústavním soudu tak, aby lhůta pro podání ústavní stížnosti byla prodloužena na jeden rok.
Stěžovatelé ad 1 a ad 2) uvedli, že jsou již téměř dva roky registrování na Úřadu práce, nevlastní žádný větší majetek a jsou zadluženi, pročež žádají o přiznání náhrady nákladů na právní zastoupení.
Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatelé ad 1) a ad 2) podali ústavní stížnost i za svého nezletilého syna T. jako jeho zákonní zástupci. Takový postup je však možný pouze v případech, ve kterých nehrozí kolize zájmů rodičů s nezletilým. To však není případ rozhodování o péči, výživu, výchovném opatření a zbavení rodičů rodičovské odpovědnosti a úpravě styku rodičů k nezletilým dětem. V těchto případech dospěl Ústavní soud k závěru, že právní úprava řízení o ústavní stížnosti v zákoně o Ústavním soudu [§72 odst. 1 písm. a)] vylučuje, aby ústavní stížnost byla podána jménem či ve prospěch jiné osoby, a to i v případě, jde-li o nezletilého. Vzhledem k nastalé kolizi Ústavní soud považoval za stěžovatele pouze rodiče nezletilého [ad 1) - ad 2)]; stěžovatelé ad 3) - 4) jsou zletilí synové.
Ústavní stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpěla řadou formálních a obsahových nedostatků, zejména však stěžovatelé nebyli pro řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem (§30, §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby v soudem stanovené třicetidenní lhůtě vady svého návrhu, spočívající zejména v absenci právního zastoupení, odstranili a zároveň je poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude návrh odmítnut; stěžovatele ad 1) a ad 2) poučil o podmínkách, za kterých lze vyhovět návrhu na náhradu nákladů zastoupení.
Výzva byla stěžovatelům ad 2) a ad 3) doručena dne 13. 9. 2019, lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 14. 10. 2019 (pondělí).
Stěžovatelům ad 1) a ad 4) byla výzva doručena dne 16. 9. 2019 (za pomoci fikce §49 odst. 4 ve spojení s §57 odst. 1 a 2 o. s. ř.) a v jejich případě lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 16. 10. 2019.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé vady ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranili, nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2019
Milada Tomková
soudkyně zpravodajka