ECLI:CZ:US:2019:2.US.1432.19.1
sp. zn. II. ÚS 1432/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Josefa Pospíšila, zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Bolzanova 1615/1, proti nejednoznačně specifikovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 24 C 76/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel ústavní stížností napadl rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 24 C 76/2009 ze dne 21. 6. 2019 a uvedl, že se jedná o usnesení, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě na obnovu řízení a o náhradě nákladů. Proti tomu měl stěžovatel podat odvolání, které mělo být Krajským soudem v Brně v srpnu 2017 odmítnuto pro opožděnost. Příslušný soud však měl ze zdravotních důvodů stěžovatele vyhovět jeho žádosti o prominutí zmeškání lhůty u podání odvolání. Stěžovatel ve své stížnosti poměrně nejasně uvádí, že snad napadá i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. května 2011 č. j. 24 C 76/2009-95 pro porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále se odkazuje i na čl. 38 odst. 1 Listiny a na článek 234 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť měla být v jeho případě porušena zásada ne bis in idem.
2. I přes to, že si Ústavní soud vyžádal příslušný soudní spis, napadené rozhodnutí ve spise neidentifikoval, neboť žádné rozhodnutí krajského soudu ze dne 21. 6. 2017 tento spis neobsahuje. Ani v ústavní stížnosti uvedený závěrečný petit specifikaci napadeného rozhodnutí neobsahuje. V návrhu též není uvedeno, kdy bylo dotyčné rozhodnutí doručeno stěžovateli, aby mohl Ústavní soud posoudit včasnost podání ústavní stížnosti. Dále nebyla ani Ústavnímu soudu doručena kopie rozhodnutí, jehož zrušení se stěžovatel domáhá, a která by též mohla napomoci identifikaci rozhodnutí, které stěžovatel napadal. Nedostatečná specifikace napadeného rozhodnutí i poměrně nejasný obsah ústavní stížnosti znemožňovaly Ústavnímu soudu se věcně podáním stěžovatele zabývat.
3. Ústavní soud přípisem ze dne 26. 7. 2019, který byl doručen téhož dne do datové schránky zástupce stěžovatele, vyzval stěžovatele k odstranění popsaných vad podání a stanovil mu na to třicetidenní lhůtu. V této lhůtě ani po jejím uplynutí však stěžovatel vytčené vady neodstranil.
4. Jelikož stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu soudu nezbylo než podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jeho návrh odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2019
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka