ECLI:CZ:US:2019:2.US.2542.19.1
sp. zn. II. ÚS 2542/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1/ Jiřího Tomečka a 2/ Miroslavy Tomečkové, obou právně zastoupených JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelé se podanou ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že soudy jim odepřely právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tím, že je nepřizvaly za účastníky řízení, ve kterém protiprávně omezily jejich vlastnické právo vyplývající z čl. 11 Listiny, resp. z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a to navíc bez náhrady.
2. Napadená rozhodnutí byla vydána ve sporu Společenství vlastníků domu X, jako žalobce proti vlastníkům bytové jednotky na straně žalované o zaplacení částky ve výši 30 478,54 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2019 č. j. 30 C 332/2018-200 zamítl. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení.
3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
4. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.
5. Stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení; účastníky řízení byly jen v něm uvedené osoby, nikoliv stěžovatelé, ač jsou nepochybně členem žalující právnické osoby. Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelé mají k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejich vlastnického práva, nemohou však napadat výsledek řízení, jehož nebyli účastníky. Stěžovatelé nadto ani neuvádí žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by usilovali o vstup do předmětného řízení; nelze proto v tomto směru obecným soudům vytýkat jakékoli pochybení. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§92, §93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatelů podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 9. září 2019
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj