ECLI:CZ:US:2019:2.US.3016.17.1
sp. zn. II. ÚS 3016/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Jaroslava Fenyka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. R., zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská 56/11, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 6 Tz 3/2017-II.-797 ze dne 26. června 2017, spojené s návrhem na zrušení §31 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudce Radovana Suchánka, takto:
Soudce Radovan Suchánek je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou II. ÚS 3016/17.
Odůvodnění:
1. Přípisem ze dne 22. října 2019 soudce Radovan Suchánek navrhl, aby IV. senát Ústavního soudu rozhodl o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 3016/17. Ve věci ústavní stížnosti o návrhu na zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 6 Tz 3/2017-II.-797 ze dne 26. června 2017 spojeného s návrhem na zrušení §31 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, je soudce Radovan Suchánek členem rozhodujícího senátu.
2. Soudce Radovan Suchánek byl pro vztah ke stěžovateli již dříve vyloučen z projednávání věci (sp. zn. III. ÚS 189/14 a III. ÚS 1618/19). V tehdy předloženém vyjádření soudce Radovan Suchánek uvedl, že v letech 2004 - 2006 vykonával funkci náměstka Ministerstva zdravotnictví v době, kdy stěžovatel byl ministrem zdravotnictví; v letech 2006 - 2013 vykonával činnost odborného poradce poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické v době, kdy stěžovatel byl místopředsedou tohoto poslaneckého klubu; a konečně v letech 2009 - 2012 vykonával pro Středočeský kraj činnost poradce, tj. v době, kdy stěžovatel byl hejtmanem tohoto kraje. Jelikož bylo již dvakrát rozhodnuto, že je pro někdejší poměr ke stěžovateli vyloučen z projednání a rozhodování věcí, předložil soudce Radovan Suchánek IV. senátu k posouzení, zda v případě jeho osoby stále existuje poměr k uvedenému stěžovateli, pro nějž lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Tak učinil i přesto, že se podjatý být necítí; jeho minulé vztahy ke stěžovateli existovaly vždy pouze v rovině pracovní a po jejich ukončení již k němu žádné vztahy nemá.
3. Čtvrtý senát, který je příslušný k rozhodnutí podle §10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu ve znění účinném od 9. září 2019, dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro jeho vyloučení. Podle §36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
4. V daném případě neexistují pochybnosti o podjatosti uvedeného soudce a to i s ohledem na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu (např. sp. zn. III. ÚS 1618/19). Jeho vztah ke stěžovateli tak byl již opakovaně posouzen jako natolik intenzivní, že ani v tomto případě není o podjatosti soudce pochyb. Čtvrtý senát přitom nezkoumá současný vztah soudce Radovana Suchánka ke stěžovateli; důležité pro nynější rozhodnutí je, zda uvedený vztah soudce Radovana Suchánka vyvolá i jen pouhou pochybnost o jeho nepodjatosti.
5. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Radovan Suchánek je vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu