ECLI:CZ:US:2019:3.US.2819.19.1
sp. zn. III. ÚS 2819/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Havelky, zastoupeného JUDr. et Bc. Milanem Čmelíkem, advokátem, sídlem Lidická 405/3, Jablonec nad Nisou, proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 3. června 2019 č. j. 9 C 1061/98-851, za účasti Okresního soudu v Liberci, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž ve sporu o náhradu škody porušením povinnosti právního zástupce Okresní soud v Liberci (dále jen "okresní soud") rozhodl, že v řízení se pokračuje (I. výrok), řízení se zastavuje (II. výrok) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (III. výrok až V. výrok). Stěžovatel se touto stížností domáhá práva na soudní a jinou ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Podle stěžovatele jde o vnitřně rozporné usnesení (I. výrok a II. výrok se údajně neslučují). Přitom jde o řízení, které trvalo přes 21 let a stěžovatel je zoufalý z celého jeho průběhu i výsledku; uvědomuje si podmínky přípustnosti ústavní stížnosti i možného výsledku, přesto požádal právního zástupce o sepis ústavní stížnosti, aby mu byl sdělen pohled nejvyšší soudní autority v České republice na jeho spor. Je přesvědčen, že okresní soud umožnil žalovanému neustále oddalování a zdržování sporu tak, aby se konce řízení nedožil. Nakonec byl soudní spor ukončen v důsledku smrti žalovaného, který se v průběhu let zdárně zbavil veškerého majetku, takže po něm jeho dědici dědictví odmítli. Stěžovateli tedy zůstanou doslova oči pro pláč. Podává tuto ústavní stížnost, kdy má za to, že i konstatování nesprávného úředního postupu Ústavním soudem má smysl.
3. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno usnesení napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je však nepřípustná.
4. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po procedurální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Z toho vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho pravomoci a působnosti zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.
5. V posuzovaném případě je ústavní stížností napadeno v záhlaví uvedené usnesení okresního soudu, které v závěru obsahuje poučení o možnosti podat proti němu odvolání. Bylo tedy na stěžovateli, aby této možnosti využil a proti usnesení okresního soudu podal uvedený řádný opravný prostředek. Udělit výjimku z nepřípustnosti jinak bezvadné ústavní stížnosti a připustit ji k meritornímu projednávání lze za podmínek zakotvených v §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, stěžovatelova ústavní stížnost však žádné konkrétní tvrzení o jejich naplnění neobsahuje; délka řízení, či průtahy v řízení takovými podmínkami samy o sobě nejsou.
6. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo [aniž by se mohl konkrétně zabývat stěžovatelovými námitkami - pouze k nim dodává, že I. výrok (jako rozhodnutí o vedení řízení) byl předpokladem pro pokračování řízení a formulaci II. výroku o jeho zastavení; nejde tedy o jejich neslučitelnost], než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2019
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj