ECLI:CZ:US:2019:3.US.3754.17.1
sp. zn. III. ÚS 3754/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Filipa a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti obchodní korporace WAY MORAVA, s. r. o., se sídlem v Moravanech, Bohunická cesta 727/15, zastoupené Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 629/4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 87/2017-36 ze dne 3. října 2017 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 52 Af 54/2016-72 ze dne 10. března 2017, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, a Finančního úřadu pro Pardubický kraj, se sídlem v Pardubicích, Boženy Němcové 2625, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka, takto:
I. Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 3754/17.
II. Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 3754/17.
Odůvodnění:
1. Přípisem ze dne 30. 8. 2019 prohlásil soudce Ústavního soudu Josef Fiala, že se cítí být podjatý a navrhl, aby IV. senát Ústavního soudu rozhodl o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 3754/17. Jako předseda senátu své prohlášení odůvodnil úzkým mimopracovním stykem se zástupcem stěžovatelky při vykonávání značkařské činnosti v rámci Klubu českých turistů (dále jen "KČT") a každoročního uzavírání příkazních smluv v zastoupení tohoto spolku. Soudce Josef Fiala je předsedou značkařského obvodu Měřín, v němž spolu se zástupcem stěžovatelky a dalšími pěti členy zajišťuje obnovu značených turistických tras a informačních prvků. V zastoupení KČT uzavírá se zástupcem stěžovatelky příkazní smlouvy, na základě kterých je zástupce stěžovatelky povinen provést obnovu přibližně 10 až 15 km turistických tras za rok; k této činnosti jej vybavuje materiálem a z pozice sekretáře Krajské komise značení oblasti Vysočina posuzuje a potvrzuje správnost souvisejícího vyúčtování.
2. Dne 9. 9. 2019 předložil soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek - soudce zpravodaj věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 3754/17 - IV. senátu Ústavního soudu k posouzení, zda je vyloučen z projednání a rozhodování shora označené věci. Soudce Radovan Suchánek uvedl, že manželka zástupce stěžovatelky je jeho asistentkou; na vyřizování věci se nijak nepodílela ani nepodílí, avšak toto své prohlášení činí zejména s ohledem na předchozí rozhodnutí o jeho vyloučení a na to, jak se daný poměr navenek může jevit nejširší veřejnosti.
3. Podle §36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Subjektivní hledisko účastníků řízení nebo samotného soudce je zároveň pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká a je zapotřebí vyjít i z rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2800/07 ze dne 6. 10. 2010).
5. Čtvrtý senát Ústavního soudu se seznámil s vyjádřením obou soudců i obsahem spisu sp. zn. III. ÚS 3754/17, vzal v úvahu i další okolnosti a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě není dán důvod k vyloučení soudců z projednání a rozhodování této věci.
6. Výčet obsažený v §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tedy poměr soudce k: 1) věci, 2) účastníkům, 3) vedlejším účastníkům nebo 4) jejich zástupcům, má co do potenciálu založit podjatost soudce či zdání o podjatosti "sestupnou tendenci", proto je zapotřebí tyto poměry rozlišit (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 808/13 ze dne 26. 8. 2014). Za poměr s největším potenciálem je považován poměr k věci samotné, potenciál menší má poměr k vedlejším účastníkům, nejmenší pak poměr soudce k zástupci účastníka, který rozhodující soudce v této věci namítá. K vyloučení soudce na základě poměru k zástupci stěžovatelky je třeba přistupovat obezřetněji a zdrženlivěji než v případě poměru k věci či účastníkům. K tomu lze dospět teprve tehdy, je-li evidentní, že poměr soudce k dané věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Poměr soudce k věci nebo účastníkům, příp. jejich zástupcům, je proto třeba v daném případě posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to: a) jaká je povaha tohoto poměru; b) zda jde o poměr relevantní, to znamená, zda dosahuje v tomto směru určité nezbytné intenzity [srov. nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)].
7. Podle Ústavního soudu poměr soudce Josefa Fialy k zástupci stěžovatelky v posuzované věci této zjevné intenzity nedosahuje; je dán pouze tím, že je stejně jako zástupce stěžovatelky členem KČT (který navíc v posuzované věci nevystupuje), v rámci něhož se podílejí na značkování turistických tras. Byť rozhodující soudce vystupuje v tomto mimopracovním vztahu jako sekretář Krajské komise značení oblasti Vysočina a v poměru k zástupci stěžovatelky je v určité "kontrolní" pozici, je třeba vzít v úvahu, že jde o neformální, dobrovolný a mimopracovní styk dvou právních profesionálů, který se nadto nevyznačuje zřetelným vztahem nadřízenosti a podřízenosti či jiné "závislosti". Ze strany soudce jde ve vztahu k zástupci stěžovatelky zejména o práci pomocnou či administrativní, v rámci které navíc není, podle vyjádření soudce, činnost zástupce stěžovatelky intenzivní (obnova 10 až 15 km turistických tras za rok). Tyto skutečnosti proto nevedou k závěru o natolik úzkém či důvěrném vztahu zástupce stěžovatelky a rozhodujícího soudce, který by vzbuzoval objektivní pochybnosti o soudcově nepodjatosti.
8. K závěru o nevyloučení soudce Radovana Suchánka dospěl Ústavní soud zejména proto, že poměr nikoli přímo soudce, ale pouze jeho asistentky, která se na přípravě rozhodnutí v posuzované věci nijak nepodílí ani nepodílela, nevzbuzuje objektivní pochybnosti o jeho nepodjatosti. I kdyby se manželka zástupce stěžovatelky jako asistentka soudce Radovana Suchánka v rámci přípravy konceptu rozhodnutí nepřímo podílela na projednávání a rozhodnutí dané věci, nic nebrání soudci zpravodaji, aby touto podpůrnou činností pověřil jiného z dalších svých asistentů. Kromě toho jde o poměr ještě nižší intenzity než je poměr výše uvedený, neboť asistentka soudce jednak ve věci nerozhoduje, jednak není v poměru k některému z účastníků řízení, ale "pouze" k zástupci stěžovatelky.
9. Sama existence mimopracovního vztahu předsedy rozhodujícího senátu s advokátem zastupujícím stěžovatelku ani manželství asistentky soudce zpravodaje a zástupce stěžovatelky nejsou bez dalšího způsobilé založit podjatost rozhodujících soudců; je třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionály schopné oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých vztahů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán jeho osobní vztah k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3405/18 ze dne 5. 11. 2018).
10. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 ve spojení s §38 odst. 1 větou druhou zákona o Ústavním soudu tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. září 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu