ECLI:CZ:US:2019:4.US.2539.19.1
sp. zn. IV. ÚS 2539/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Jany Starczewské a MUDr. Jana Starczewského, zastoupených JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 4. 8. 2019, téhož dne doručenou Ústavnímu soudu, se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a porušení čl. 1 odst. 2 a čl. 10 Ústavy České republiky domáhali zrušení shora označených rozsudků obecných soudů.
Z napadených rozhodnutí připojených k ústavní stížnosti vyplynulo, že Společenství vlastníků domu X v Č. se žalobou proti žalovaným Přemyslu Horákovi a Janě Horákové, DiS, domáhalo zaplacení částky 30 478,54 Kč s příslušenstvím, která představovala bezdůvodné obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žalovaným se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II.). K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") rozsudek okresního soudu ve věci samé potvrdil (výrok I.), v náhradově nákladovém výroku změnil tak, že zavázal žalobce, aby každému z žalovaných zaplatil na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částku 17 126,34 Kč (výrok II.) a na nákladech odvolacího řízení každému z žalovaných částku 8 653,92 Kč (výrok III.).
Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Z napadených rozhodnutí je zřejmé, že stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě právnické osoby vůči žalovaným, neboť účastníky řízení byly pouze tyto osoby. Stěžovatelé, kteří jsou nepochybně členy žalující právnické osoby, tvrdí porušení svých ústavně zaručených práv právě tím, že je obecné soudy do řízení nepřizvaly, neuvádí však žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by o vstup do řízení usilovali. Jejich námitka by tak mohla být relevantní jedině v situaci, že by svůj vstup do předmětného řízení navrhli a obecný soud jejich návrhu nevyhověl. Teprve tehdy by byla na místě tzv. zásahová ústavní stížnost, v jejímž rámci by Ústavní soud mohl zvažovat, zda stěžovatelům nebyl upřen přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Tak se v posuzované věci nestalo a rozhodnutí obecných soudů za jiný zásah orgánů veřejné moci posuzovat nelze.
Pokud stěžovatelé namítli porušení svých vlastnických práv, není pochyb o tom, že mají k dispozici adekvátní procesní prostředky k jejich ochraně, výsledek řízení, v němž neměli postavení účastníků řízení, však napadat nemohou.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2019
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka