ECLI:CZ:US:2019:4.US.2762.19.1
sp. zn. IV. ÚS 2762/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Martina Boušky, zastoupeného JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 67/2019-31 ze dne 6. června 2019, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, schválil návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území L. rozhodnutím ze dne 11. 4. 2018, kterým byla stěžovateli poskytnuta náhrada za jím původně vlastněné pozemky. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, jež bylo zamítnuto rozhodnutím vedlejšího účastníka č. j. SPU 304403/2018 ze dne 24. 7. 2018.
2. Stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí vedlejšího účastníka Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") zamítl rozsudkem č. j. 50 A 71/2018-35 ze dne 17. 1. 2019. Proti rozsudku krajského soudu brojil stěžovatel kasační stížností, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 67/2019-31 ze dne 6. 6. 2019.
3. Rozsudek Nejvyššího správního soudu stěžovatel napadá ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení; namítá porušení svých ústavně zaručených práv na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na tzv. spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Nejvyšší správní soud měl uvedená práva porušit tím, že formalistickým postupem nerespektujícím poměr mezi ochranou individuálního a veřejného zájmu nerespektoval ani jeho právo na ochranu vlastnictví. Správní soudy se podle stěžovatele řádně nevypořádaly s jeho tvrzeními, že v rámci schvalování územního plánu obce L., kam spadají stěžovatelovy pozemky dotčené pozemkovými úpravami, se potenciálně rozšíří zastavitelná část obce, s čímž návrh komplexních pozemkových úprav nepočítal a vůbec nereagoval na potenciální změnu hodnoty stěžovatelových pozemků v případě, že by se staly pozemky stavebními. Náhrada poskytnutá stěžovateli za jeho pozemky v rámci komplexních pozemkových úprav neodpovídá nucenému omezení jeho vlastnického práva; rozhodnutí správních orgánu jsou v rozporu se zásadou přiměřenosti, čímž se podle stěžovatele Nejvyšší správní soud nezabýval.
4. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a je přípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona; je však zjevně neopodstatněná.
5. Argumenty obsažené v Ústavní stížnosti již byly vypořádány správními soudy; Ústavní soud není dalším stupněm soustavy správních soudů ani do jejich činnosti nezasahuje, nezjistí-li porušení ústavně zaručených práv a svobod. Nejvyšší správní soud srozumitelně odůvodnil, proč nebyly stěžovatelem tvrzené (hypotetické) skutečnosti relevantní pro posouzení věci v předchozích řízeních, naopak správní orgány vycházely z územního plánu účinného v době rozhodování a postupem souladným s ústavním pořádkem se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že stěžovatelovy výtky nemají reálný podklad. Nadto krajský soud vyložil, že stěžovatelovy pozemky se nenacházely v zastavitelné části území ani po následných změnách územního plánu, ani nemá toto případné umístění vliv na stanovení jejich ceny. Ve zbytku Ústavní soud pro stručnost odkazuje na plně ústavně konformní odůvodnění napadeného rozsudku.
6. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným rozhodnutím nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele; ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, a to postupem podle §43 odst. 3 téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. září 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu