ECLI:CZ:US:2019:4.US.3053.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3053/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatelky K. K., zastoupené JUDr. Klárou A. Samkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, proti rozsudkům Městského soudu v Praze č. j. 51 Co 191/2019-594 ze dne 25. června 2019 a Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 51 P 194/2006-560 ze dne 28. března 2019, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a M. Š. a nezletilé A. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným rozsudkem zamítl Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "nalézací soud") návrh stěžovatelky (dále též "matka") na ustanovení opatrovníka pro správu jmění nezletilé vedlejší účastnice (dále též "nezletilá") a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
2. Své rozhodnutí odůvodnil nalézací soud tím, že nezletilá je svěřena do péče vedlejšího účastníka (dále též "otec"); její jmění zahrnuje bytovou jednotku, kterou vlastní nezletilá a která je od 1. 1. 2018 pronajata za částku celkem 14 000 Kč měsíčně. Ve prospěch nezletilé je veden účet stavebního spoření se zůstatkem k datu 31. 12. 2018 ve výši 84 568,20 Kč, a dále nezletilá vlastní státní spořící dluhopisy, jejichž hodnota činí k 31. 12. 2018 částku 223 448 Kč. Z pronájmu bytu jsou hrazeny výdaje na byt, tj. platby SVJ, zálohy za elektřinu, koncesionářské poplatky, pojištění bytu a daň z nemovitosti. Byt byl zrekonstruován (nová kuchyňská linka, renovace podlahy, opravy stropů); ve prospěch nezletilé byly otcem kromě běžných potřeb hrazeny zájezdy do Řecka a do Anglie. Od ledna 2019 otec nezletilé založil bankovní účet, kam vkládá zisky z nájmu bytu.
3. Po právní stránce vycházel soud prvního stupně z ustanovení §896, 898, 900 a §905 odst. 1 obč. zák. a uzavřel, že návrh matky není důvodný, neboť otec z příjmů z pronájmu hradí výdaje spojení s užíváním bytu, a následně i potřeby nezletilé. Stěžovatelka neprokázala, že by z majetku nezletilé či z jeho výnosů byly hrazeny potřeby rodinných příslušníků otce (jeho manželka a děti) ani střet zájmů mezi nezletilou a otcem - nezletilá je informována o tom, co se s jejím majetkem děje. Skutečnost, že otec nevyžádal souhlas soudu s pronájmem bytu podle §898 odst. 2 obč. zák., nalézací soud nepovažoval za důvod, proč by měl návrhu matky vyhovět; prostředky z nájmu získané jsou využity ve prospěch nezletilé.
4. Odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí nalézacího soudu, neboť ani podle něj nebylo prokázáno, že by otec nepečoval o jmění nezletilé tak, že by docházelo k znehodnocování jejího majetku, nebo že by zisky získané ze správy majetku otec využíval pro potřeby své či své rodiny. Otec sice nebyl schopen prokázat, jaké přesně výdaje vynaložil na částečnou rekonstrukci bytu, nezletilá však potvrdila, že k rekonstrukci došlo; je sice pravdou, že byt je pronajímán za relativně nižší částku, než je obvyklé nájemné v dané lokalitě, nutno však vzít úvahu, že jde o majetek nezletilé a otec při realizaci pronájmu nemůže podstupovat nepřiměřená majetková rizika. Je-li byt pronajímán osobám, ve které má otec důvěru, činí tak důvodně na úkor případného nižšího zisku, avšak bez určitého rizika. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že nezletilá je s kroky otce ohledně správy svého jmění srozuměna, sama si uvědomuje, že otci vznikají výdaje s její školní docházkou a mimoškolní činností. Odvolací soud se podivuje nad tvrzením matky, že názor nezletilé je v tomto směru bez významu, je-li nezletilé patnáct let, je studentkou gymnázia a zcela jistě je schopna věci porozumět a svůj názor vyjádřit. K otázce zjišťování stanovisek nezletilých se opakovaně vyjadřoval Ústavní soud a lze v této souvislosti odkázat na jeho nález sp. zn. IV. ÚS 827/18 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že i šestileté dítě je schopno vyjádřit se k tomu, zda si přeje chodit do školy či nikoliv.
5. Proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím brojí stěžovatelka ústavní stížností, v níž uvádí, že napadená rozhodnutí obecných soudů stojí na svévolném výkladu podústavního práva (ust. §896 a násl. obč. zák) a byla vydána v rozporu se zájmy nezletilé. Stěžovatelka polemizuje s právními závěry obecných soudů, je přesvědčena, že vedlejší účastník nespravuje jmění své dcery v souladu s jejími zájmy; naopak takovým způsobem, který je v rozporu s čl. 11 odst. 1, 32 odst. 1, 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i s čl. 3 odst. 1, 12 a 36 Úmluvy o právech dítěte.
6. Ústavní stížnost byla podána včas, stěžovatelka je řádně zastoupena; stížnost je přípustná, avšak je zjevně neopodstatněná.
7. Nalézací soud provedl před vydáním napadeného rozsudku rozsáhlé dokazování, provedené důkazy náležitě a precizně zhodnotil a ve svém rozsudku přesvědčivě vysvětlil, proč zde nejsou uvedeny důvody pro ustanovení opatrovníka nezletilého dítěte pro správu jeho jmění. Také odvolací soud se věcí pečlivě zabýval a na odůvodnění obou napadených rozsudků lze pro stručnost odkázat - jsou vyčerpávající a zcela v souladu s příslušnými ustanoveními procesního předpisu.
8. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti jen polemizuje se skutkovými a právními závěry obecných soudů; žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci její stížnost neobsahuje. V napadených rozsudcích je podrobně odůvodněno, proč vedlejší účastník hospodaří se jměním své dcery s péčí řádného hospodáře a proč nejsou dány důvody pro ustanovení opatrovníka. To, že stěžovatelka nesouhlasí s výsledkem řízení, nemůže založit opodstatněnost ústavní stížnosti; Ústavní soud nenalezl žádný důvod pro zrušení napadených rozhodnutí.
9. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. října 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu