ECLI:CZ:US:2019:4.US.3226.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3226/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Milady Tomkové o ústavní stížnosti stěžovatele F. B., zastoupeného Mgr. Danielem Tetzelim, advokátem se sídlem v Jesenici - Osnici, Mečíková 409, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 208/2019-1056 ze dne 30. srpna 2019, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodních korporací: 1) A, 2) TECHNOEXPORT a. s. se sídlem v Praze 10, Třebohostická 3069/14, jako vedlejších účastnic řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (dále jen "nalézací soud") rozhodl usnesením č. j. 50 Cm 355/2013-968 ze dne 23. 5. 2019 tak, že se vedlejší účastenství stěžovatele nepřipouští. Rozhodl tak v řízení mezi první vedlejší účastnicí tohoto řízení (žalobkyně) proti druhé vedlejší účastnici (žalované) pro zaplacení směnečného peníze 900 mil Kč s příslušenstvím. Podáním z dne 23. 4. 2019 oznámil stěžovatel svůj vstup do uvedeného řízení před obecnými soudy jako vedlejší účastník na straně žalobce. Svůj návrh odůvodnil tak, že je proti němu vedeno trestní řízení a je mu kladeno za vinu jednání, jehož se měl dopustit jako jediný společník a vlastník první vedlejší účastnice v souvislosti se směnečným řízením. Nalézací soud dospěl k závěru, že výsledek směnečného řízení, ať už bude směnečný platební rozkaz v platnosti či naopak zrušen, nebude mít jakýkoliv dopad do majetkové sféry stěžovatele, který tak nemá právní zájem na vedlejším účastenství.
2. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu nalézacího o neexistenci právního zájmu na výsledku sporu, jehož výsledek se bude týkat žalující obchodní korporace, nikoliv stěžovatele jako fyzické osoby. V souvisejícím trestním řízení, v němž se řeší, zda stěžovatel uplatněnou směnku padělal, existenci právního zájmu na výsledku civilního řízení spatřovat nelze.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal stěžovatel ústavní stížnost, v níž namítá, že napadené usnesení je hrubě v rozporu s ústavněprávním výkladem §93 o. s. ř. o vedlejším účastenství. Stěžovatel má právní zájem na výsledku směnečného řízení, a jestliže jej obecné soudy nepřipustily do řízení jako vedlejšího účastníka, porušily jeho základní právo zaručené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
4. Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti i napadeného usnesení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je sice přípustná, avšak zjevně neopodstatněná.
5. Předně je třeba zdůraznit, že ústavní stížnost směřuje proti dílčímu procesnímu rozhodnutí, které se dotýká třetí osoby, žádající vstup do řízení jako vedlejší účastník. Vedlejší účastenství je institut výjimečný a přichází v úvahu pouze tehdy, má-li na výsledku řízení konkrétní osoba právní zájem. Otázku právního zájmu na výsledku řízení zákon blíže neřeší a je věcí obecných soudů, aby se s ní vypořádaly.
6. Nalézací i odvolací soud se s problematikou (ne)existence právního zájmu na výsledku řízení vypořádaly přesvědčivě, ve svých rozhodnutích podrobně vysvětlily, z jakých důvodů v tomto konkrétním případě nelze považovat probíhající trestní řízení, které se směnečným řízení souvisí, za právní zájem na výsledku sporu. Se závěry obecných soudů se Ústavní soud ztotožňuje a vzhledem k tomu, že není další přezkumnou instancí v rámci obecné justice, není ani oprávněn je přezkoumávat; jeho zásah by přicházel v úvahu pouze tehdy, jestliže by obecné soudy postupovaly excesivně, zejména pokud by svá rozhodnutí řádně neodůvodnily. Napadené usnesení odvolacího soudu je odůvodněno odpovídajícím způsobem a zcela v souladu s příslušným procesním předpisem. Ústavní soud nenalezl žádný důvod pro to, aby napadené rozhodnutí zrušil; nesouhlas stěžovatele s výsledkem jeho snahy o vstup do řízení nemůže sám o sobě zakládat důvodnost ústavní stížnosti.
7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu