ECLI:CZ:US:2020:1.US.1676.20.1
sp. zn. I. ÚS 1676/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Blanky Forejtkové, zastoupené Mgr. Miroslavou Hruzíkovou, advokátkou se sídlem Klabalská I 3678, 760 01 Zlín, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 58 Co 18/2020-158 ze dne 6. 4. 2020 a usnesení Okresního soudu v Kroměříži č. j. 31 EXE 200/2018-152 ze dne 10. 12. 2019, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Kroměříži jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas uplatněnou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi byla porušena její základní práva garantovaná čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí se podává, že Okresní soud v Kroměříži (dále také "soud prvního stupně") napadeným usnesením zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. V odůvodnění soud uvedl, že ze spisového materiálu má za prokázané, že od rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 15. 5. 2019, kdy bylo rozhodováno o jiné žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků, nedošlo ke změně, resp. stěžovatelka nepředložila nové údaje a nové skutečnosti svědčící o změně v jejích majetkových poměrech. Krajský soud v Brně pak k odvolání stěžovatelky rubrikovaným usnesením ze dne 6. 4. 2020, č. j. 58 Co 18/2020-158 (v petitu ústavní stížnosti nesprávně označené pod č. j. 58 Co 18/2018-158), rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti stručně řečeno namítá to, že soudy v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu nově nepodrobily přezkumu její majetkové poměry a spokojily se jen s jiným rozhodnutím ve věci. Tímto postupem pak obecné soudy porušily zásadu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a její právo na právní pomoc v řízení před soudy podle čl. 37 odst. 2 Listiny.
Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí zvážil námitky stěžovatelky a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud konstatuje, že ačkoliv stěžovatelka argumentuje porušením svých základních práv, jedná se o pouhou polemiku se závěry obecných soudů, která ke zrušení napadených rozhodnutí vést nemůže. Zejména Krajský soud v Brně ve svém usnesení
č. j. 58 Co 18/2020-158 ze dne 6. 4. 2020 pečlivě odůvodnil, proč stěžovatelčina potřeba ustanovení zástupce, resp. osvobození od soudních poplatků ani ze spisu nevyplývá. Ústavní soud v tomto kontextu odkazuje na bod 12. napadeného usnesení krajského soudu, kde se uvádí, že z obsahu spisu je zcela evidentní, že stěžovatelka jakožto povinná v exekučním řízení zná prostředky své obrany, které rovněž využívá, když podala projednatelný návrh na zastavení exekuce. Navíc, z jejího podání není vůbec zřejmé, z jakého důvodu se osvobození od soudních poplatků dožaduje, když stěžovatelku v probíhajícím řízení žádná poplatková povinnost netíží. Takovýmto závěrům nelze z ústavněprávního hlediska nic vytknout.
Ústavní soud uzavírá, že žádné pochybení, které by mohlo zakládat namítané porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky ze strany obecných soudů, zjištěno nebylo.
Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu