ECLI:CZ:US:2020:1.US.2959.20.1
sp. zn. I. ÚS 2959/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti M. H., zastoupeného Mgr. Jurajem Koprdou, advokátem se sídlem Konopišťská 1153/6, Praha 10, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 229/2020 ze dne 21. 7. 2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, jako vedlejšího účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 229/2020 ze dne 21. 7. 2020 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 2959/20.
Odůvodnění:
1. Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá se stěžovatel zrušení v záhlaví označeného usnesení městského soudu, jímž bylo v neveřejném zasedání rozhodnuto o výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody stěžovatelem. Ústavní stížnost stěžovatel odůvodnil zejména tím, že městský soud rozhodl přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný v neveřejném zasedání. A to za situace, kdy obvodní soud rozhodl o ponechání podmíněného odsouzení v zasedání veřejném. Stížnost státní zástupkyně, na jejímž základě městský soud rozhodoval, které vyhověl a o níž opřel své odůvodnění, byla stěžovateli (dle jeho tvrzení) doručena až osm dnů po vydání rozhodnutí stížnostního soudu.
2. K ústavní stížnosti stěžovatel připojil návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí s odůvodněním, že mu již byla doručena výzva k nástupu trestu, a to konce k datu dřívějšímu, než mu byla výzva doložena.
3. Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
4. S vědomím, že odklad vykonatelnosti je institutem zcela mimořádným a citované ustanovení je nutno vykládat restriktivně (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 254/02 ze dne 9. 6. 2004, dostupné na http://nalus.usoud.cz), má Ústavní soud zato, že podmínky užití tohoto ustanovení jsou v projednávané věci splněny. Výkon napadeného rozhodnutí by mohl představovat významný zásah do stěžovatelových práv a nejsou nepřiměřeně ohroženy ani zájmy jiných osob. A to vzhledem k předpokladu, že o ústavní stížnosti bude moci být rozhodnuto v nejbližší době po získání potřebných podkladů pro rozhodnutí.
5. Z tohoto důvodu Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu