ECLI:CZ:US:2020:1.US.3660.19.1
sp. zn. I. ÚS 3660/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o vyloučení soudce Davida Uhlíře z rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti DogStar s.r.o., se sídlem Na Výtoni 401/7, Praha 2 - Nové Město, zastoupené Mgr. Janem Štanderou, advokátem se sídlem Holečkova 332/5, Praha 5 - Smíchov, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení a vedlejších účastníků Mgr. Ludmily Brezinové a Mgr. et Mgr. Ivana Breziny, takto:
Soudce David Uhlíř je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3660/19.
Odůvodnění:
1. Soudce David Uhlíř, člen I. senátu Ústavního soudu rozhodujícího o ústavní stížnosti stěžovatelky vedené pod sp. zn. I. ÚS 3660/19, přípisem ze dne 10. února 2020 oznámil předsedkyni II. senátu, že se považuje za podjatého, jelikož k osobě vedlejšího účastníka Mgr. et Mgr. Ivana Breziny má osobní vztah, uvedený vedlejší účastník je jeho bývalým klientem a navíc v tomto řízení jej zastupovala manželka soudce Davida Uhlíře.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nezávislost a nestrannost soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je přitom třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní kritérium pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je vždy zapotřebí vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých zájmů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
6. Osobní vztah k vedlejšímu účastníkovi, tedy vztah, který je způsobilý založit podjatost soudce, byl v posuzovaném případě shledán. Dosavadní soudce zpravodaj má jak osobně, tak i prostřednictvím své manželky s vedlejším účastníkem úzké vazby, navíc takové, které se pojí přímo s posuzovaným případem. V souladu s výše nastíněnými principy tak II. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro vyloučení soudce z projednávání ústavní stížnosti, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2020
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu