ECLI:CZ:US:2020:1.US.454.20.1
sp. zn. I. ÚS 454/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele L. N., t. č. ve Věznici Příbram, právně nezastoupeného, proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 14 To 223/2018-68, a proti blíže neurčenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně v řízení pod sp. zn. 10 T 10/2014, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Brně, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 2. 2020 se stěžovatel domáhá po Ústavním soudu přezkumu postupu Krajského soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Brně v souvislosti se shora označenými rozhodnutími, neboť jimi dle jeho názoru došlo k porušení jeho lidských práv, přičemž podstata vytýkaných vad není z ústavní stížnosti zcela zřejmá.
2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, přičemž dle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí v plné moci k zastupování podle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
4. Dle §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se ústavní stížnost podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z ní být patrno, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsána a datována. Ústavní stížnost má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se stěžovatel dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se stěžovatel domáhá.
5. Dle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu uvedeného v §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
6. Stěžovatelova ústavní stížnost tyto podmínky nesplňovala. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele k odstranění jejích vad a stanovil mu k tomu lhůtu dvou měsíců od doručení výzvy, přičemž jej současně poučil, že nedojde-li k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě, bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
7. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 27. 2. 2020. Stěžovatel se na Ústavní soud obrátil dalším podáním, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 27. 2. 2020, v němž však toliko uvedl některé další skutkové okolnosti svého případu. Nepožádal o prodloužení lhůty k odstranění vad, neinformoval Ústavní soud, že by byl v procesu sjednávání kvalifikovaného právního zastoupení a ani neuvedl žádnou překážku, která by mu v odstranění vad ve stanovené lhůtě bránila.
8. Lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti tak uplynula dnem 27. 4. 2020. Ústavní soud vyčkal ještě dostatečně dlouhé doby k tomu, aby se do jeho dispozice případně dostalo podání učiněné ještě v zachované lhůtě, avšak opožděně doručené Ústavnímu soudu. Vzhledem k tomu, že ani v době cca jednoho měsíce od uplynutí lhůty k odstranění ústavní stížnosti žádné takové podání Ústavnímu soudu nebylo doručeno, Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel výzvě Ústavního soudu k odstranění vad ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyhověl.
9. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2020
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu